Za zrušenou sKartu nebude stát definitivně platit České spořitelně žádné kompenzace. Spořitelna, která dříve požadovala odškodné přes 200 milionů korun, oznámila dohodu s ministerstvem práce a sociálních věcí.

"Banka a ministerstvo se dohodly, že z důvodu ukončení projektu sKarta v důsledku legislativních změn ponese každá ze stran své náklady vynaložené v projektu. Tato dohoda znamená, že žádné ze smluvních stran nepřísluší náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s původní smlouvou nebo s projektem karty sociálních systémů," oznámila Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny.

Lidé mohou peníze, které případně na sKartách ještě mají, vybrat až do konce března roku 2018. Nyní leží celkem více jak 11 milionů korun na dohromady zhruba 33,5 tisících sKartách. "Na mnoha z nich však leží malé částky do deseti korun," říká Havligerová.

Podle původních plánů bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 mělo mít sKartu zhruba 900 tisíc lidí. Mělo jít o všechny příjemce takzvaných nepojistných sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti a zdravotně postižené. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek a omezit jejich zneužívání. Karty sloužily také jako identifikační průkaz.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Projekt, který měl původně odstartovat v lednu 2012, provázela od počátku kritika a kvůli přezkoumávání zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a nedostatečné přípravě ze strany ministerstva nabral zpoždění. sKartu nakonec obdržela jen část lidí, kteří ji původně měli dostat. Pro zhruba 277 tisíc majitelů karty celý příběh skončil v dubnu roku 2014, kdy úřady práce přestaly dávky přes sKarty vyplácet.