Občanská demokratická strana příští týden oslaví své 25. narozeniny. V dubnu 1991 se zrodila v Olomouci jako skutečně autentická pravicová strana, která měla lídra, energii, program i sebevědomí. A spousty voličů. Díky nim taky více než 20 let patřila mezi dvě nejvýznamnější české politické strany. U vládní moci strávila 13 let. Česku dala jednoho prezidenta, tři premiéry, tři předsedy sněmovny, dva předsedy Senátu, desítky ministrů a hejtmanů, stovky starostů a primátorů. Z pěti "jejích vlád" tři padly předčasně a jedna ani nedostala důvěru ve sněmovně.

Se svým heslem "Jestli se vám nelíbíme, tak nás prostě nevolte" ODS vyhrála troje sněmovní volby, naposledy před 10 lety, a ve svých vrcholných časech mívala přes 30 tisíc členů. V jejím čele stáli čtyři předsedové, Václav Klaus skoro 12 let, Mirek Topolánek sedm, Petr Nečas tři. Dnešní předseda Petr Fiala řídí ODS už více než dva roky.

Teď je to ale už jiná ODS: ze strany, která mívala v každých volbách ambici útočit na 30 procent, je po mnohaletém úsilí jedna z menších opozičních partají, která dnes ani sama nemůže vážně pomýšlet na volební vítězství.

Do dalších let přejeme Petru Fialovi i celé ODS hodně sil, protože ať už byla v historii jakákoliv, člověk aspoň věděl, na čem s ní je.

Procházka po jejích kulatých výročích ovšem varuje: když ODS slaví, obvykle se už zase blíží nějaký karambol. I když − dovedete si představit ještě nějaký horší?