V jednom měl Václav Klaus v roce 2004 pravdu. "Chtěl bych všechny varovat před nepřiměřeným očekáváním, po němž může následovat deziluze," řekl v projevu ke vstupu do Evropské unie. Deziluze, pokud to není něco horšího, nastala. Dvanáct let od vstupu se Čechům v unii nelíbí. Důvěra v EU je nejnižší v historii. Podle CVVM věří unii jen 37 procent lidí. Kdyby nyní proběhlo referendum o czechexitu, měli by bookmakeři s nasazováním kurzu asi těžkou hlavu.

Dalo by se to svést na uprchlickou krizi, v níž si unie nevede nejlépe. Za rok spadla důvěra v unii o patnáct procent. Jenže když se na uprchlickou krizi podíváme realisticky, zjistíme, že se Česka v podstatě netýká. Takřka žádní uprchlíci v Česku nejsou, nenáviděné evropské kvóty stanovují povinnost přijmout pár set lidí. Zatím na jejich základě přišli celkem čtyři běženci. Uprchlická krize je tak spíš katalyzátorem pocitu, který v Česku probublává už delší dobu: Unie nám má dávat, a ne po nás cokoliv chtít. A když jim to v "Bruselu" nedojde, bez výčitek se sbalíme a půjdeme si po svých.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se