Česká armáda získala mandát pro zahraniční mise na další dva roky. Vojáci budou dál působit například v Afghánistánu a v Mali. Návrh misí ve středu schválil Senát, poslanci dali stejné stanovisko už dřív.
Pro příští rok předpokládá ministerstvo obrany náklady asi 1,16 miliardy korun, o rok později 1,12 miliardy. Současný mandát pro české ozbrojené síly v zahraničí zanikne na konci roku.
Návrh vychází podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) z priorit Česka, z jeho závazků v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance i z vývoje ve světě. Všechny operace jsou v souladu s mezinárodním právem, uvedl.
Největší jednotka by opět měla působit v Afghánistánu. V roce 2017 v něm česká armáda chce mít až 270 vojáků, o rok později o 20 méně. Dalších 20 vojáků nebo vojenských policistů bude určeno pro ochranu českého velvyslanectví. Druhý nejpočetnější kontingent by česká armáda měla vyslat do Mali, kde má působit celkem až 60 lidí. Stejně jako letos jich většina bude součástí výcvikové mise EU.
Česká armáda chce i nadále působit na Sinaji, kam posílá až 25 vojáků a letoun CASA C 295M, a na Golanech, pro které nabízí až pět vojáků. Tradičním místem působení českých sil je Balkán. Deset vojáků podle navrženého plánu bude působit v Bosně a Hercegovině, dva v Kosovu.
Česko bude pokračovat i v dosavadním působení v námořních operacích EU, tedy v protipirátské operaci EU v oblasti Afrického rohu a v operaci EU zaměřené na omezení migrace ve Středomoří. V obou případech české vojsko pošle odborníky do velitelských struktur.
Další stovky vojáků budou určeny pro případné rychlé nasazení v rámci operací NATO nebo OSN. Do aliančních sil rychlé reakce bude příští rok vyčleněno 810 vojáků, v roce 2017 jich bude 380. Dalších 200 vojáků bude připraveno se zapojit do případné mírové operace OSN. O případném konkrétním nasazení by se v těchto případech rozhodovalo zvlášť.
