Minimální mzda by mohla od ledna příštího roku vzrůst z nynějších 9900 korun měsíčně na 11 tisíc korun. Počítá s tím jedna z variant zvýšení minimální mzdy, kterou na pondělní jednání tripartity předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí.

Druhá varianta počítá s tím, že od ledna by se minimální mzda zvýšila na 10 600 korun a od července na 11 tisíc korun. Vyplývá to z podkladů, které na svých stránkách zveřejnila Asociace samostatných odborů. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda.

Měsíční minimální mzda vzrostla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula v pondělí řekl, že odbory budou požadovat zvýšení až na 11 500 korun. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.

Ministerstvo v materiálu uvádí, že v případě zvýšení minimální mzdy o 1100 korun by mzdové náklady na jednoho zaměstnance, který pobírá minimální mzdu, vzrostly včetně odvodů pojistného ročně o 17 688 korun. V podnikatelské sféře by si to podle dostupných údajů vyžádalo celkem asi 3,5 miliardy korun a v nepodnikatelské sféře asi 0,6 miliardy korun. "Posílení kupní síly zaměstnanců by se mohlo ještě více pozitivně projevit v poptávce po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu," argumentuje ministerstvo.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

V případě druhé varianty, tedy zvýšení minimální mzdy ve dvou krocích, by náklady zaměstnavatelů rostly postupně a méně, uvádí materiál. Celkové náklady na zaměstnance s minimální mzdou by tak vzrostly včetně odvodů o 14 472 korun za rok.

Ministerstvo chce také od ledna příštího roku zrušit zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem, která od letošního ledna činí 9300 korun. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance. Zástupci organizací sdružujících zdravotně postižené viděli v této dvojí sazbě nerovný přístup v odměňování a diskriminační přístup k těmto lidem.