Ta scénka se opakuje po každém teroristickém útoku v Evropě. Stovky tisíc lidí si na znamení smutku a solidarity změní ikonky na sociálních sítích a šíří smutné hashtagy. Tisíce dalších jim pak tuto činnost ironicky komentují s dotazem, proč stejně nesmutní při útocích v Africe, v Izraeli nebo třeba při sebevražedných atentátech v Iráku a Afghánistánu. Podobně to pak schytávají novináři za to, že se katastrofy z Asie nedostanou na titulní strany a nikdo jim nevěnuje celodenní televizní speciály. Prostor pro konspirační teorie se otevírá: Německo a Francii nám předhazujete, ale o katastrofě v Bangladéši se nedozvíme. Kdo vám to zakázal?

Jména těch "cenzorů" se učí všichni budoucí novináři a jejich poznatky mají pořád zásadní vliv na práci žurnalistů. Konspirátory nepochybně potěší, že mezi experty, kteří v minulosti popsali tvorbu zpráv, jsou i Američané, a nejméně jeden navíc pocházel ze židovské rodiny, takže je jim jasné, že výběr informací je součástí širokého celosvětového spiknutí. Mohou tedy teď přestat číst a jít se podělit o nové poznatky na svůj oblíbený server o novém světovém řádu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se