Vicepremiérka ruské vlády Olga Goloděcová prohlásila, že nepracující občané by měli platit za používání sociální infrastruktury, včetně zdravotní péče. Návrh zákona už údajně připravuje ministerstvo práce. Podle pozorovatelů jde o pokus ušetřit peníze, který ale může vést k podstatně větším výdajům státu.

"Lidé nepracují, neplatí pojištění, a přitom mají právo na bezplatnou zdravotní péči," postěžovala si agentuře TASS Goloděcová.

Podle jejích propočtů je nyní v "šedé zóně" asi sedm milionů lidí, kteří by měli platit novou "daň". Jak bude vypadat a v jaké bude výši, se nyní debatuje mezi odborníky. Neměla by se týkat oficiálně zaregistrovaných nezaměstnaných, kterých je 890 tisíc.

Myšlenku podporuje ministerstvo financí "z hlediska spravedlnosti". Za penzisty, děti, invalidy a zaregistrované nezaměstnané platí pojištění stát, vysvětlila agentuře Reuters náměstkyně ministra financí Taťána Něstěrenková. "A co když ti lidé nechtějí pracovat? Nebo je živí partner, případně mají nějaké jiné příjmy? Kdo za ně bude platit pojištění?" rozčilovala se Něstěrenková.

Podle předsedy sociálního výboru horní komory parlamentu Valerije Rjazanského by nový zákon mohl být přijat na jaře. Částka by mohla ročně dosahovat 18 tisíc rublů (asi sedm tisíc korun). Zdroj deníku Vedomosti ve vládě je ale opatrný. Není prý jasné, co dělat s nezaměstnanými, kteří nebudou mít na zaplacení zdravotní péče.

"Neposkytnutí neodkladné péče porušuje právo na život. Podle článku 41 ústavy je zdravotní péče bezplatná," říká navíc profesorka Vyšší školy ekonomické Jelena Lukjanovová.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Zákon se nelíbí ministerstvu pro ekonomický rozvoj. "Je nesmírně těžké oddělit lidi, kteří ztratili spojení s trhem práce, od lidí, kteří formálně pracují, ale neplatí pojištění. Kromě toho je to nesmírně obtížně a nákladně administrovatelný systém, protože není jasné, jak tyto lidi hledat," řekl agentuře Interfax náměstek ministra Oleg Fomičev. Podle něj by měl stát podnikatele stimulovat hlavně k opuštění šedé ekonomiky.

"Podnikatelé, kteří zaměstnávají jen sami sebe, by měli být na první tři roky osvobozeni od placení všech sociálních daní. To je lepší než nějaká daň z příživnictví," říká Fomičev.

Hlavním problémem ale je, že dosud nezaměstnaní nejsou nijak motivováni se oficiálně registrovat. Dávky jsou natolik nízké, že zejména na vesnicích se lidem nevyplatí cestovat do okresního města, aby si je vybrali. To se ale logicky po přijetí zákona změní.

"Aby se nezaměstnaní vyhnuli nové dani, budou se registrovat a stát jim bude muset platit nejen pojištění, ale i dávky. Ty jsou sice nízké, ale v případě, že se přihlásí všichni skutečně nezaměstnaní, to bude suma značná," myslí si ředitel Centra výzkumu práce Vladimir Gimpelson.