Lékařská komora, odbory a asociace nemocnic žádají poslance, aby odmítli novelu zákona o vzdělávání lékařů, kterou už v prosinci zamítl Senát. Jejich zástupci to ve čtvrtek řekli novinářům. Sněmovna má příští týden rozhodovat o tom, zda Senát přehlasuje.

Novela zákona si podle vlády kladla za cíl stabilizovat a zkvalitnit vzdělávací systém. Česká lékařská komora se na přípravě původní předlohy podílela. Poté, co byl ve sněmovně schválen komplexní pozměňovací návrh, který zákon výrazně změnil, se komora od novely distancovala. O zamítnutí zákona už dříve požádala i senátory.

"Komora hodnotí tento návrh jako celek velmi negativně, neboť v konečném důsledku přináší zásadní zhoršení postavení neatestovaných lékařů a rovněž navrhované změny nevedou ke zjednodušení vzdělávacího systému a zajištění kvalitní výchovy mladých lékařů," uvedla komora v dopise poslancům.

Prezident lékařské komory Milan Kubek ve čtvrtek zopakoval, že složitý vzdělávací systém v ČR je jednou z příčin odchodů lékařů do zahraničí. Novela to ale podle něj nezmění, protože neřeší takové problémy, jako je vysoký počet specializačních oborů, kvůli kterému jsou lékaři nezastupitelní, či nemožnost mladých lékařů vzdělávat se v regionálních nemocnicích.

Podle Lukáše Veleva, místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje především regionální zařízení, by měla novela negativní dopady na nemocnice v regionech. Současná podoba zákona podle něj například komplikuje přístup nemocnic k akreditacím. "Už dnes nás trápí, že lékaři, kteří nastoupí do krajské nebo bývalé obvodní nemocnice, musí významnou část strávit na fakultních pracovištích, přitom zaměstnavatelé z menších nemocnic to platí a nemají jistotu, že se jim lékař vrátí," uvedl Velev. Asociaci vadí také to, že zákon prodlouží o půl roku délku vzdělávání v základním kmeni. To je doba, kterou mladý lékař musí absolvovat po promoci pod dozorem jiného lékaře v nemocnici.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který prosazování zákona převzal po svém předchůdci Svatopluku Němečkovi (oba ČSSD), zákon při projednání v Senátu obhajoval.

Původní vládní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33. Sněmovna ale schválila za souhlasu někdejšího ministra Němečka celkový pozměňovací návrh, jenž čítá 43 oborů. Novelou by měl vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů. Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle poslaneckých úprav prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožnilo by se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.