Koupili si jízdenku, ale stejně jedou načerno. Cestující se ve vlaku soukromých dopravců snaží prokázat jízdenkou s logem Českých drah a naopak. Trasa je sice stejná, lístek se však přenést nedá. "Bude to dvě stě korun," vybídl například ve středu ráno stevard společnosti RegioJet manželský pár, který směřoval jejím vlakem z Prahy do Brna.

Podobný scénář se opakuje často. Je stále dost lidí, například starších nebo cizinců, kteří nejsou v cestování po českých železnicích zběhlí a překvapí je například, že na trati do Brna jezdí od loňského prosince nově RegioJet. Třeba u společnosti Arriva, která má vlaky na méně vytížených tratích, jsou proto ve vozech cestující rovnou upozorněni, že jízdenky Českých drah zde neplatí. I přesto se zejména na trasách z Prahy do Benešova či Českých Budějovic a dále do Českého Krumlova najdou lidé, kteří za cestu nechtěně zaplatí dvakrát.

Jelikož dopravci nejsou schopni se domluvit, plánuje zasáhnout stát. "Intenzivně se tím na ministerstvu zabýváme. České dráhy nejsou příliš ochotny se s ostatními dopravci na vzájemném uznávání jízdenek dohodnout," přiznal ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Česká republika by podle šéfa resortu nebyla jediná, která by se k podobným krokům uchýlila. "V Británii se třeba dopravci mezi sebou sami domluvili. V Dánsku do toho vstoupila přímo vláda. U nás to bude podobné," uvedl.

Na ministerstvu už podle Ťoka vznikly studie, které načrtávají možná řešení. Plánuje se vybudovat clearingové centrum, které by přenositelnost jízdních dokladů umožnilo. To by sloužilo jako finanční most mezi dopravci. Každá společnost by si v něm mohla vést účet, na který by oboustranně proudily peníze mezi firmami.

I když první kroky Ťok plánuje už na letošek, nikdo neumí předpovědět, kdy by intervenci pocítili cestující. "Nedovedu říct, že to bude hotové za dva roky," prohlásil stroze Ťok.

Soukromí dopravci se však už v některých případech dokážou domluvit. Společnost Arriva před několika měsíci nabízela jízdenky pouze ve svých vlacích a na internetu. Na konci roku 2016 ale dojednala partnerství se společností RegioJet podnikatele Radima Jančury. Ten jim dokonce umožnil prodávat lístky ve svých prodejnách.

Samotný Jančura je velkým podporovatelem myšlenky vzájemného uznávání jízdenek. "My jsme byli vždycky pro, veškerá jednání ale bojkotují České dráhy, které se domnívají, že tím bojkotují soutěže na vlaky," uvedl Jančura, podle kterého by bylo dobré, aby ohledně uznávání jízdenek vznikl zákon. "Ten by stanovil, že dopravci jízdné musí sdílet, a klidně i to, že ho musí prodávat na nějakém centrálním státním webu," dodal.

Podporu má Jančura i u ostatních soukromých dopravců. "Uznávání vzájemných jízdenek bychom uvítali. Zejména pokud by to umožnilo návazné cestování do regionu. Tedy aby si náš cestující mohl koupit jízdenku například Praha−Ostrava s Leo Expressem a pak s Českými drahami dojet do Opavy nějakým osobním vlakem, který objednává kraj," uvedl generální ředitel Leo Experessu Peter Koehler. Nyní si totiž cestující na stejné trati musí koupit jízdenku u dvou dopravců, což podle Koehlera i dalších obecně snižuje atraktivitu cestování na železnici.

Proti zavedení společného systému není ani Arriva. "Určitě se mu nebráníme," dodala tisková mluvčí společnosti Nikola Šeligová. Jediným odpůrcem tak zůstávají České dráhy, které argumentují legislativou. "Po otevření trhu veřejné osobní dopravy by jakékoliv vzájemné uznávání jízdenek, a to zejména při souběhu na jedné trati, mohlo být podle platné legislativy považováno za kartel," uvedl Radek Joklík z tiskového odboru Českých drah. Státní firma se tak nyní trochu absurdně brání poukazem na vznik monopolu, jehož zrušení se však celou dobu brání.

Joklík však zároveň dodal, že České dráhy v principu proti uznávání jízdenek nejsou. "Vzájemné uznávání jízdních dokladů mezi různými dopravci může vyřešit zřízení clearingového centra a nastavení systému vzájemného uznávání jízdenek ze strany objednatele (př. dnešní model IDS). Pouhá dohoda mezi dopravci v tomto směru by nebyla v souladu s platnou legislativou," sdělil.

V nezbytnost zavedení nového systému, ve kterém by cestující nemusel sledovat, který vlak jaké společnosti právě přijíždí na peron, věří ředitel Centra pro efektivní dopravu Tomáš Záruba. "Ve Švýcarsku, které je takovým evropským vzorem, zákazník ani neví, s čím jede. Navíc bez předchozích rezervací a jakýchkoli omezení. Potom mohou vlaky s auty skutečně úspěšně soutěžit," uvedl.

Klíčové je podle něho také zaměřit se na časové jízdenky, předplatné a různé slevové karty. "Jejich univerzální platnost je ještě důležitější než u jednotlivých jízd," míní.