Osmnáctiměsíční podmínkou potrestal soud v kauze úniku informací z BIS bývalou ředitelku premiérova kabinetu - a nyní manželku - Janu Nečasovou, poloviční trest dostal Ivo Rittig.

Kromě Nečasové a Rittiga uznal soudce vinným i advokáta Davida Michala, dostal rovněž devítiměsíční podmínku. Čtvrtého obžalovaného, advokáta Tomáše Jindru, pak obžaloby zprostil.

Soudce Petr Novák se ztotožnil se žalobcem, že Nečasová vynesla utajovanou informaci zpravodajských služeb, kterou dostal na stůl předseda vlády. A prostřednictvím Michala ji získal Ivo Rittig.

Podle soudce Nováka případ velmi komplikovalo to, že velká část spisu byla v režimu utajení. "Jen jsme si to přečetli. Museli jsme si vše zapamatovat a nesměli si nic nikam zapisovat," uvedl.

Státní zástupce Rostislav Bajger žádal pro Nečasovou tříletý podmíněný trest a pětiletý zákaz funkce, v níž by se seznamovala s utajovanými skutečnostmi. Pro lobbistu Ivo Rittiga a jeho právníky Davida Michala a Tomáše Jindru pak chtěl osmnáctiměsíční podmínku.

Proces z první lavice sledoval i bývalý premiér Petr Nečas, který přišel podpořit manželku. Na vynesení rozsudku ale nepočkali a po závěrečných řečech spolu odešli.

Rittig se podle žalobce Rostislava Bajgera dozvěděl o tom, že premiér dostal na stůl tajnou zprávu týkající se jeho aktivit. Rittig spolu s Jindrou instruovali Michala, aby se dostavil na schůzku s Janou Nečasovou a zprávu či informace o tom, co obsahuje, od ní získal.

Bajger ve své závěrečné řeči připustil, že jediným důkazem jsou odposlechy.

"Stěžejním záznamem jsou zvukové záznamy ze sledování. Ty byly získány jednoznačně zákonným způsobem u Okresního soudu Ostrava město," zdůraznil Bajger.

Reagoval tím na nedávný verdikt v kauze Davida Ratha, kdy vrchní soud označil povolení odposlechů za nedostatečně odůvodněné.

Bajger poté v závěrečné řeči rekapituloval odposlechy pořízené v hotelu Ventana, kde měl Rittig své pražské sídlo. A v nich jim David Michal podával zprávu ze schůzky s Nečasovou – tehdy ještě Nagyovou.

"Od tý doby, co běží (Roman) Janoušek, chodí každej den jakoby zprávy BISky. Já jsem jí říkal, že je přece kurva rozdíl, jestli na nás jedou tanky s (Robertem) Šlachtou, nebo jestli pindá nějakej agent," uvedl například Michal v záznamu.

Obžalovaní ale tvrdí, že šlo pouze o neformální rozhovory a poukazují navíc na to, že odposlechy byly pořízeny nezákonně.

A to, že odposlechy Rittiga a spol. zaznamenaly i například jména firem a lidí, které zmiňuje uvedená zpráva BIS, označuje Rittigova advokátka Katarína Kožiaková-Oboňová za náhodu. "Veškerá jména padla mnohokrát ve sdělovacích prostředcích dříve, než vznikl onen materiál," řekla. "Bylo prokázáno, že obžalovaná Nečasová neměla přístup k utajovaným skutečnostem a žádná osoba jí jej neumožnila," dodala Kožiaková-Oboňová.

"Jsem souzen za nevinné řeči, které byly nahrány v rozporu se zákonem," uvedl sám Rittig

"Jedná se o překroucenou fikci, stejně jako v obžalobě," reagoval v závěrečné řeči Tomáš Jindra, který se u soudu hájí sám.

Podle něj je obžaloba "důsledkem snahy vytvořit monstrvěc z čehokoliv" a poukázal na tři roky starý zátah na Úřadu vlády, který vše odstartoval.

A stejně tak Jindra označil odposlechy za nezákonné kvůli jejich nedostatečnému odůvodnění.

"Fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost," řekl na adresu soudu, který odposlechy povolil. Jindra si přitom pomohl slovy soudce Vrchního soudu v Praze Pavla Zelenky, který kvůli údajně nedostatečně odůvodněným odposlechům zrušil rozsudek v kauze Davida Ratha.

Soudce Petr Novák původně chtěl část závěrečných řečí provést s vyloučením veřejnosti, protože očekával čtení utajovaných skutečností, ale nakonec se s žalobcem i obhájci domluvili, že se jim vyhnou.

Nečasová před soudem i kvůli nezdaněným kabelkám nebo uplácení

Před soudem se už dříve Nečasová ocitla kvůli zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s ní byli obžalováni i exšéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud udělil Nečasové roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované ale zprostil viny. V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 pak v červnu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil. Zprošťující verdikt ale koncem prosince zrušil pražský městský soud, a záležitost se tak opět vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Nečasová čelí stíhání také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 000 korun. Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována loni v červenci.

Vyšetřování, které policie dokončila v říjnu 2015, se přitom netýká jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. Loni v červenci žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Kauza byla v prosinci odročena na neurčito kvůli námitkám advokátů.

Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.