V Česku asi budou dva druhy věznic - s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Zruší se dosavadní čtyři typy věznic, k nimž patří ještě věznice s dozorem a dohledem. Změnu přinese novela trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, kterou ve čtvrtek hladce schválil Senát.

Souhrnná novela obou předpisů má podle ministerstva spravedlnosti také přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy. Nyní ji dostane hlava státu k podpisu.

Předloha také upravuje postup umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení, které se liší podle stupně zabezpečení. Rozhodoval by o něm sice ředitel věznice, případné odvolání pachatele by ale řešil trestní soud, nikoli generální ředitel Vězeňské služby. Na rozhodnutí o umístění do konkrétního oddělení věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník. Prakticky stejný postup by platil i pro přeřazování vězňů.

Soudům podle vládní novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic. Ministerstvo upozornilo na to, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.

Do věznice se zvýšenou ostrahou by se proto podle novely měli dostat pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.