Jihokorejský Ústavní soud v pátek zbavil moci prezidentku Pak Kun-hje, kterou v prosinci parlament kvůli korupčnímu skandálu dočasně odvolal. Informovala o tom agentura Reuters. Agentura AP poznamenala, že soud verdiktem formálně ukončil proces prezidentčina sesazení.

Před soud přišli Pak podpořit její příznivci, kteří se po vynesení rozsudku střetli s policií. Při demonstracích podle policie zemřeli dva lidé. Jihokorejské ministerstvo obrany vyhlásilo armádě pohotovost kvůli možným provokacím ze strany KLDR.

Pětašedesátiletou Pak Kun-hje po sesazení již nechrání imunita a může být trestně stíhána. Prokuratura ji viní z úplatkářství, vydírání a zneužití moci, uvedla agentura Reuters.

Skandál se točí kolem důvěrnice odvolané prezidentky Čche Son-sil, která čelí podezření, že s využitím svých vazeb na prezidentku nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů nadacím, které ona sama řídila. Exprezidentka se podle prokuratury na braní úplatků přímo podílela. Do skandálu je zapletena také největší jihokorejská firma Samsung Group; soud s jejím šéfem I Če-jongem začal ve čtvrtek.

Podle pátečního výroku soudu Pak Kun-hje porušila zákony, když nechala svou důvěrnici Čche Son-sil zasahovat do státních záležitostí, ačkoli neměla žádnou oficiální funkci. Umožnila Čche mimo jiné nahlížet do množství oficiálních dokumentů, čímž vyzradila státní tajemství. Pak Kun-hje přitom "zcela tuto skutečnost skrývala a popírala, kdykoli vzniklo podezření", konstatoval soud.

Soud uvedl, že Pak Kun-hje porušovala ústavu a zákony země "po celou dobu svého volebního období". Exprezidentka veškerá obvinění odmítá. K soudu se ale nedostavila a její mluvčí prohlásil, že se v pátek k verdiktu nevyjádří. Zatím ani neopustí prezidentský Modrý dům, dodal mluvčí.

Podle serveru BBC News soud také exprezidentku některých obvinění zbavil. Jednalo se například o kritiku její reakce na neštěstí trajektu Sewol s více než 300 oběťmi z roku 2014 a obvinění, že se podílela na sestavení černé listiny téměř 10 tisíc umělců, kteří byli k hlavě státu kritičtí. Listina měla sloužit k orientaci úřadů při rozhodování o tom, komu neudělit státní dotace na uměleckou činnost v oblasti divadla, hudby či literatury.

Pak Kun-hje se stala vůbec první jihokorejskou demokraticky zvolenou hlavou státu, která byla zbavena funkce.  V roce 2004 byl poslanci rovněž dočasně sesazen tehdejší prezident Ro Mu-hjon, Ústavní soud mu ale nakonec pravomoci vrátil.

Zemi nyní podle ústavy čekají do 60 dní nové volby. Jihokorejci měli původně nového prezidenta vybírat na konci roku, ale páteční verdikt hlasování uspíšil. Favoritem voleb je podle průzkumů veřejného mínění bývalý jihokorejský opoziční vůdce Mun Če-in, naopak bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který byl považován za vážného soupeře, se kandidatury vzdal. 

Demonstrace před budovou soudu se zúčastnilo podle AP několik tisíc příznivců Pak, kteří verdikt přijali s hněvem. Po pádu z policejního autobusu zahynul asi 70letý muž, který utrpěl zranění hlavy. Podrobnosti o příčinách smrti druhé osoby nebyly upřesněny. Třicet lidí utrpělo zranění. Policie zablokovala hlavní třídu v centru Soulu v obavách z větších protestů.

Prozatímní prezident Hwang Kjo-an vyzval příznivce i odpůrce Pak Kun-hje, aby demonstrace zastavili.

Většina Jihokorejců podle agentury Reuters prezidentčino odvolání přivítala. V průzkumech veřejného mínění bylo pro její sesazení více než 70 procent dotázaných.

Soul mezitím nařídil armádě, aby se připravila na možné provokace Pchjongjangu, který by mohl zneužít nestabilní situaci doma i v zahraničí. Severokorejská státní agentura KCNA již o soudu informovala s tím, že Pak bude nyní vyšetřována jako obyčejná kriminálnice.