Migranty, kteří nemají nárok na azyl, se zemím Evropské unie většinou nedaří vyhostit zpět do země jejich původu. Loni poslaly domů jen o něco málo víc než třetinu z těch, kterým odmítly poskytnout ochranu. Velké problémy s tím má hlavně Německo, kde jsou podle odhadů stovky tisíc lidí, kteří by ho měli opustit.

Němci se je k odjezdu snaží přimět i tím, že jim dají peníze.

Pokud se migrant rozhodne dobrovolně z Německa odejít, dostane kromě letenky i tisíc eur, tedy přes 26 tisíc korun. Platí to jak pro lidi, jejichž žádost o azyl Německo zamítlo, a měli by tedy povinně odjet, tak pro ty, kteří se rozhodnou k odchodu ještě před koncem svého azylového řízení. Loni takto Německo opustilo 54 tisíc lidí.

"Dobrovolný návrat do země původu je vždy lepší než vyhoštění," řekl týdeníku Die Zeit náměstek ministra vnitra Ole Schröder. Migranti se však nedobrovolnému odchodu často vyhýbají, někdy je také těžké přinutit země jejich původu, aby je přijaly.

Uprchlíci, nebo soud

Brusel hrozí žalobou

Česko a další země Evropské unie podle Bruselu sabotují schválené povinné kvóty pro přijímání uprchlíků z Řecka a Itálie.

Polsko a Maďarsko zatím nepřevzaly jedinou osobu, Česko dvanáct, přitom by mělo přijmout zhruba 2700 běženců.

Evropská unie proto těmto zemím pohrozila žalobou, pokud nezačnou své povinnosti plnit.

Do voleb? Zapomeňte

"Do voleb určitě nepřijmeme nikoho," řekl nedávno HN vysoce postavený český diplomat, který se migrací zabývá.

Narážel tak na to, že pro vládu je vzhledem k veřejnému mínění mimořádně obtížné uprchlíky přijímat.

Kvóty jsou nesmysl

Země EU zatím na základě kvót přijaly jen necelých 20 tisíc lidí, do podzimu by si jich přitom měly rozdělit 120 tisíc. Podle Čechů, Poláků, Maďarů nebo Slováků je to důkaz toho, že kvóty nemohou v praxi fungovat. Slovensko a Maďarsko je napadly u evropského soudu.

Nevládní organizace i část německé opozice mají ke snaze podporovat dobrovolné návraty migrantů výhrady.

Podle Luisy Amtsbergové ze strany Zelených "mohou být lidé k dobrovolným návratům nuceni".

Nelíbí se jí hlavně to, že úřady žadatele o azyl o takové možnosti informují ještě předtím, než je jejich azylové řízení u konce.

Motivovat migranty k odjezdu ze země pomocí peněz zkoušejí i v Řecku. Na tamních ostrovech nabízí řecká vláda žadatelům o azyl tisíc eur, stejně jako Německo. Peníze poskytuje Evropská komise ze společného rozpočtu EU.

Rovněž nevládní organizace v Řecku s tímto postupem nesouhlasí. Vadí jim, že úřady peníze a dobrovolný odchod nabízejí i těm migrantům, kteří sice nedostali azyl, ale mají právo se proti tomu odvolat k soudu. "Je to dost nemorální," řekl serveru EUobserver nejmenovaný právník organizace Save the Children.

Podle něj hrozí, že migranti pod tlakem nevyužijí svého práva na spravedlivé azylové řízení.

Do Turecka mají být z Řecka vraceni běženci na základě loňské dohody mezi Tureckem a zeměmi Evropské unie. Měla by fungovat tak, že jsou do Turecka automaticky vraceni téměř všichni. Řecké soudy ale často vyhoví jejich odvolání.

Za víc než rok od uzavření dohody tak bylo do Turecka vyhoštěno jen 1500 lidí. Nabídka finanční motivace v případě dobrovolného návratu má toto číslo výrazně zvýšit.