Rumunský prezident Klaus Iohannis bude v pátek 9. června první hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zemana mají do Bílého domu dostat lobbisté blízcí Trumpovi. Spolupráci vyjednává za Hrad Nejedlý

Sen českého nebo polského prezidenta, že se právě oni stanou těmi, kdo budou mít jako první z regionu možnost hovořit s Trumpem, tak vezme za své.

Návštěva Miloše Zemana v USA připadá v úvahu nejdříve v září. Polský prezident si díky šikovnosti svých kolegů s Trumpem alespoň tři vteřiny potřásl rukou na nedávném summitu NATO v Bruselu a pak se chlubil, že měl možnost s Trumpem hovořit.

Miloš Zeman, který se s Trumpem nesetkal v Bruselu ani na ony tři vteřiny, při nedávné návštěvě Jihomoravského kraje uvedl, že do Spojených států pojede nejpozději v září tohoto roku. "Pan prezident Trump musí nejprve vyřešit globální i domácí priority," odpověděl na dotaz redakce o stavu příprav návštěvy v USA mluvčí české hlavy státu Jiří Ovčáček.

To, že první hlavou postkomunistického státu, kterou Trump přijme, bude Rumun, není náhoda. Washington a Bukurešť už dvacet let pěstují mimořádně blízké partnerství především v bezpečnostní oblasti. "Členství v NATO a strategické partnerství se Spojenými státy jsou dva nejdůležitější pilíře naší bezpečnosti," řekl v rozhovoru pro HN na nedávné konferenci Globsec rumunský ministr zahraničí Teodor Melescanu.

USA mají v Rumunsku dvě základny - radar jako součást protiraketové obrany a leteckou základnu Mihail Kogalniceanu u přístavu Constanta, kde nedávno Američané oznámili rozsáhlé investice. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.

"Nejdůležitější bezpečnostní téma v regionu je pro nás konflikt na východní Ukrajině," řekl ministr Melescanu. "Rusko v Černém moři posiluje svoji vojenskou přítomnost, i proto nás zajímá posílení přítomnosti vojsk NATO na východním křídle."

Podobně jako v Pobaltí buduje aliance posílené jednotky i v Rumunsku, kde by měla postupně vzniknout mezinárodní brigáda. "V červenci tu budeme mít například velké cvičení, kterého se zúčastní 25 tisíc vojáků, 11 tisíc z nich budou Američané," řekl ministr. Zdůraznil, že Rumunsko nechce být jen tím, kdo bezpečnost dostává, ale chce k ní i aktivně přispívat.

Drahoš by byl podle Čechů lepší prezident než Zeman. Přesto by dostal méně hlasů

Letos poprvé dává na obranu výdaje ve výši dvou procent HDP, jako jeden z mála členů NATO. Čtyřicet procent z toho jde na nákupy nového vybavení.

"Není to rozhodnutí jedné vlády či strany, ale konsenzus všech politických sil v parlamentu," řekl ministr. Rumuni, kteří i v dobách komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska (prezidentem byl mezi roky 1967 a 1989, pozn. red.) udržovali na Sovětském svazu nezávislejší politiku a které v roce 1969 navštívil tehdejší americký prezident Richard Nixon, se považují za blízké americké spojence a dávají to najevo.

"Donald Trump chce zvýšit výdaje na obranu a větší zapojení NATO do boje proti terorismu. Rumunsko plní obě kritéria," zdůraznil ministr. "Rozhodnutí o dosažení hranice dvou procent jsme přijali ještě před nástupem Donalda Trumpa. A pokud jde o boj proti terorismu, Rumunsko přispělo například do operace v Afghánistánu, kde jsme co do počtu vojáků byli pátým největším účastníkem."