Rumunský prezident Klaus Iohannis bude v pátek 9. června první hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Sen českého nebo polského prezidenta, že se právě oni stanou těmi, kdo budou mít jako první z regionu možnost hovořit s Trumpem, tak vezme za své.
Návštěva Miloše Zemana v USA připadá v úvahu nejdříve v září. Polský prezident si díky šikovnosti svých kolegů s Trumpem alespoň tři vteřiny potřásl rukou na nedávném summitu NATO v Bruselu a pak se chlubil, že měl možnost s Trumpem hovořit.
Miloš Zeman, který se s Trumpem nesetkal v Bruselu ani na ony tři vteřiny, při nedávné návštěvě Jihomoravského kraje uvedl, že do Spojených států pojede nejpozději v září tohoto roku. "Pan prezident Trump musí nejprve vyřešit globální i domácí priority," odpověděl na dotaz redakce o stavu příprav návštěvy v USA mluvčí české hlavy státu Jiří Ovčáček.
To, že první hlavou postkomunistického státu, kterou Trump přijme, bude Rumun, není náhoda. Washington a Bukurešť už dvacet let pěstují mimořádně blízké partnerství především v bezpečnostní oblasti. "Členství v NATO a strategické partnerství se Spojenými státy jsou dva nejdůležitější pilíře naší bezpečnosti," řekl v rozhovoru pro HN na nedávné konferenci Globsec rumunský ministr zahraničí Teodor Melescanu.
USA mají v Rumunsku dvě základny - radar jako součást protiraketové obrany a leteckou základnu Mihail Kogalniceanu u přístavu Constanta, kde nedávno Američané oznámili rozsáhlé investice. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
"Nejdůležitější bezpečnostní téma v regionu je pro nás konflikt na východní Ukrajině," řekl ministr Melescanu. "Rusko v Černém moři posiluje svoji vojenskou přítomnost, i proto nás zajímá posílení přítomnosti vojsk NATO na východním křídle."
Podobně jako v Pobaltí buduje aliance posílené jednotky i v Rumunsku, kde by měla postupně vzniknout mezinárodní brigáda. "V červenci tu budeme mít například velké cvičení, kterého se zúčastní 25 tisíc vojáků, 11 tisíc z nich budou Američané," řekl ministr. Zdůraznil, že Rumunsko nechce být jen tím, kdo bezpečnost dostává, ale chce k ní i aktivně přispívat.
Letos poprvé dává na obranu výdaje ve výši dvou procent HDP, jako jeden z mála členů NATO. Čtyřicet procent z toho jde na nákupy nového vybavení.
"Není to rozhodnutí jedné vlády či strany, ale konsenzus všech politických sil v parlamentu," řekl ministr. Rumuni, kteří i v dobách komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska (prezidentem byl mezi roky 1967 a 1989, pozn. red.) udržovali na Sovětském svazu nezávislejší politiku a které v roce 1969 navštívil tehdejší americký prezident Richard Nixon, se považují za blízké americké spojence a dávají to najevo.
"Donald Trump chce zvýšit výdaje na obranu a větší zapojení NATO do boje proti terorismu. Rumunsko plní obě kritéria," zdůraznil ministr. "Rozhodnutí o dosažení hranice dvou procent jsme přijali ještě před nástupem Donalda Trumpa. A pokud jde o boj proti terorismu, Rumunsko přispělo například do operace v Afghánistánu, kde jsme co do počtu vojáků byli pátým největším účastníkem."