Teroristická organizace Islámský stát (IS) postupně ztrácí své poslední pozice v Sýrii a Iráku. Někteří experti se obávají, že se Spojené státy mohou po pádu IS zaplést do války proti syrskému diktátorovi Bašáru Asadovi a jeho spojenci Íránu.

"Oznámení o vítězství (nad IS) přijde velmi brzy," napsal na své webové stránce tento týden irácký premiér Hajdar Abádí. Irácká armáda prý už brzy oznámí dobytí zbytku iráckého Mosulu, největšího města, které kdy obsadil Islámský stát.

Podle Iráčanů se v Mosulu skrývá asi 350 džihádistů.

Bojovníci Islámského státu navíc ztrácejí jednotlivé čtvrti v syrské Rakce, hlavním městě islamistů. Podle nepotvrzených zpráv televizní stanice CNN z města uprchli výše postavení džihádisté a jeho obranu nyní mají na starosti nižší velitelé. Mezi bojovníky Islámského státu je prý zmatek, ale rychlému dobytí města brání hlavně to, že se islamisté zamíchali mezi civilní obyvatelstvo a údajně ho využívají jako živé štíty.

Dobytí Mosulu a Rakky bude sice znamenat konec pseudostátu vytvořeného islamisty, ale ne konec islamistů. Část bojovníků se zřejmě přidá k jiným radikálním skupinám v Sýrii nebo odejde jinam na Blízkém východě, třeba do Jemenu.

Někteří zahraniční bojovníci se asi vrátí do Evropy. Vyvolává to obavy z dalších teroristických útoků.

Problémem je ale i to, kdo obsadí území, které v Sýrii okupuje Islámský stát.

Nyní o něj probíhá "závod" mezi syrskou vládou a povstalci podporovanými Spojenými státy či arabskými zeměmi. Zvyšuje to nebezpečí, že dojde k většímu střetu mezi syrskou vládou a jejím íránským spojencem a USA a že se do celého konfliktu ještě více zamíchá sousední Turecko.

V posledních pěti týdnech armáda USA nejméně čtyřikrát zaútočila na Asada a jeho spojence, kteří ohrožovali jednotky podporované Američany. Například 18. června sestřelil americký stroj syrské letadlo Su-22, protože shodilo bomby poblíž pozic Syrských demokratických sil, které vedou syrští Kurdové. Ti bojují proti islamistům v Rakce a Američané jim dodávají zbraně a instruktory a podporují je letecky.

Syrští Kurdové ale mají s Asadem napjaté vztahy, občas s ním bojují. Stejně jako s Tureckem, jehož letadla ve středu zaútočila na pozice ozbrojených sil syrských Kurdů v Sýrii. Ankara je pokládá za prodlouženou ruku turecké Strany kurdských pracujících, která je považovaná za teroristickou organizaci a proti které bojuje.

Problémem jsou i milice menšinové muslimské odnože šíitů. Ty bojují na straně Asada a podporuje je Írán. I ony byly nedávno terčem amerického útoku.

Milice chtějí v Iráku a Sýrii vytvořit pozemní spojnici mezi Asadovým územím a Íránem. Aby Teherán mohl snadněji dodávat Damašku zbraně. Američané tomu chtějí zabránit.

Zda to znamená válku s Asadem a Teheránem, není jasné. "USA směřují k další dekádě válečného konfliktu na Blízkém východě," obává se americký politolog Fareed Zakaria. A přitom podle něj USA nemají jasný cíl, čeho chtějí dosáhnout.