Anglické slovo "bromance" vzniklo spojením slov "brothers" a "romance" a podle slovníku označuje "velmi blízký, byť ne sexuální vztah mezi dvěma muži, který zejména vysokou intimitou překračuje hranice běžného přátelství". Vztah Mirka Topolánka a Marka Dalíka byl takovou největší "bromancí" české politiky. Kamarádi do deště, v dobrém i ve zlém, stále si nablízku.

Mladšímu Dalíkovi otevíralo jméno staršího Topolánka dveře. Už když byl Topolánek "jen" senátorem v Ostravě, ale o to víc, když se stal předsedou opoziční ODS a později i předsedou vlády. O Dalíkovi se říkalo a psalo, že je pro Topolánka "mužem pro špinavou práci", ale dost možná byl pro Topolánka, muže na vrcholu a zároveň evidentně v krizi středního věku, prostě kumpánem se vším všudy.

Spolu "makali", ale také se bavili. Jezdili do italského Toskánska, rakouského Wachau nebo českého Špindlu. "Stojím i padám s tebou, prostě," řekl slavně Topolánek Dalíkovi do telefonu v době, kdy v ODS bojoval o svou pozici. "Nepřipustím na vteřinku, abys v tom zůstal sám." Prostě klasická bromance.

Když loni Topolánek vypovídal v procesu, v němž byl Dalík obžalován z podvodu při nákupu transportérů Pandur a soud ho poslal na čtyři roky za mříže, moc kamarádovi nepomohl. Vlastně noviny psaly už "bývalému kamarádovi", protože Topolánek se od Dalíka distancoval. Co se stalo? Byla to součást nějaké taktiky, vymyšlené obhájci, která nakonec nevyšla? Nebo bromance mezi oběma muži opravdu skončila?

Dalík loni nastoupil do vězení, letos ho Nejvyšší soud pustil a případ se vrátil k odvolacímu soudu. Ten před pár týdny Dalíkovi trest ještě o rok prodloužil, na pět let. Bude se tedy muset za mříže vrátit.

Ještě před vyřčením rozsudku ovšem MF Dnes přišla se zprávou, že Dalík a Topolánek mají "k sobě zase blízko". Dalík prý hned po propuštění zamířil do Špindlerova Mlýna, do domu Sněženka s luxusními byty. Ve stejném domě letos koupil byt za 17 milionů i Mirek Topolánek se svou druhou ženou Lucií Talmanovou. Deník na třech stranách rozplétá (jako obvykle) zamotané klubko majetkových i dalších vztahů. Ale (jako obvykle) z toho nikdo není moc moudrý. Ano, Topolánek i Dalík jsou bohatí. Jestli jim k penězům dopomohla politika (skoro jistě ano) a zda to bylo nelegální, se však nedozvíme. Možná nikdy. A tak zbývá jen ta bromance.

Když Topolánek vystřídal v čele ODS Klause, bylo to překvapení, ne úplně nepříjemné. Negativní reakce Václava Klause byla pro mnohé dobrým doporučením. Topolánek rozhodně nebyl politikem konzervativního typu, ale měl přirozené charisma a působil upřímně. Doopravdy "upřímně", ne jako ve stejné době Stanislav Gross na billboardech. A byl i mnohem autentičtější než Špidla a Paroubek. Také v tomto ohledu měl štěstí, že jako šéf opozice stál zrovna proti nim.

Vím o tom málo, ale kdybych psal na tyto motivy filmový scénář, byla by to právě jeho bromance s Dalíkem, po které z neškodného ostravského chacharství uklouzl do buranství a podrážděného primitivismu. A když ještě oba muži načichli pražskou veksláckou mentalitou, bylo vše ztraceno. Tahle bromance se prostě nepovedla.

Možná si pamatujete, že to byl projev Topolánkovy první ženy, který na volebním sněmu ODS − dle legendy a možná i doopravdy − dopomohl ostravskému politikovi k vítězství. Kdyby si ho tehdy doma srovnala, nepouštěla ho po večerech s Dalíkem, kdo ví? Třeba mohl být Topolánek úspěšným a pro pravici důležitým politikem. Třeba by česká politika vypadala jinak. Ale bromance byla silnější.

Související