Říkal jsem to, ale nikdo mi to nevěřil, připomněl mi teď můj známý, jinak amatérský politolog jako většina populace, svoji zhruba rok starou tezi, že se před volbami dostane šéf ANO, exministr financí a potenciální vítěz podzimních voleb Andrej Babiš do fáze obvinění a možná nejlépe i vazby. 

Zatím sice jen policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, jež má souviset s kauzou dotací na Farmu Čapí hnízdo, ve skutečnosti dovolenkové sídlo rodiny Babišových, kde měl nedávno Babiš pompézní svatbu se svojí dlouholetou partnerkou Monikou. 

Žádost o vydání ovšem neznamená, že by se měl Andrej Babiš doopravdy něčeho zásadního obávat. Pověst bezúhonného člověka si Babiš nikdy doopravdy nepěstoval, jen průběžně opakoval, že "všeci kradnú" a on že platí daně. 

Což evidentně bohatě stačilo na to, aby na něm doposud žádný skandál doopravdy nadlouho neulpěl. A je jedno, jestli šlo o "jednoduchou" dotační kauzu Čapí hnízdo nebo složitý popis korunových dluhopisů, kde nejprve vysvětlil, že to tak dělají všichni (a dosud to jinak přehnaně aktivní finanční správa stále jen řeší), a pak horko těžko sháněl potvrzení, že na jejich nákup měl peníze. Tedy že nešlo o tunel na vlastní podnik. 

Nikomu dokonce nepřišlo nefér, když Státní zemědělský a intervenční fond potvrdil, že pochybné rozdělování dotací pro koncern Agrofert (šlo o střet zájmů místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, který dohlížel na rozdělování dotací jako člen dozorčí rady SZIF) bude stát Česko 22 milionů korun. 

Propojení politické, finanční i mediální moci, které neuniklo ani evropským politikům, v Česku, kde se kombinace politiky a byznysu bere tak nějak jako "normální", ve smyslu, když jdu do politiky, musím na tom přece jenom vydělat, voličům nevadí. Navíc jak víme díky Andreji Babišovi, nic špatného nedělá. Nebo aspoň nedělá nic jiného než to, co dělají všichni ostatní. Stejné argumenty ostatně použil i nyní. Jde o politický boj, o snahu politického systému zlikvidovat ho, zopakoval stejně jako u každé jiné předchozí kauzy. 

Klíčovou otázkou ovšem je, jestli policejní vyšetřování skutečně odstaví Babiše z politického života. 

Jeho voliči jej podporují a bezpochyby se nedomnívají, že je svatý. Ale považují jej za svého. Navíc jsou tak rozzlobení na politiky tradičních politických stran jak na národní, tak i na místní úrovni kvůli mnoha letům korupce, že jsou "novému" vizionáři Andreji Babišovi schopni odpustit všechny chyby. Policejní vyšetřování chvíli před klíčovými volbami z něj v očích jeho příznivců udělá mučedníka. Stejně jako se to stalo v květnu, kdy se odvolání tehdejšího ministra financí Babiše chtěl premiér Bohuslav Sobotka tak moc vyhnout, že raději položil v prvním momentu celou vládu. Jak to dopadlo, máme všichni v živé paměti: Andrej Babiš si vybral nového ministra financí. Rozjel kampaň na téma "všichni jsou proti mně, nic jsem neudělal, jen jsem dal dohromady státní rozpočet". To, že to není tak docela pravda, nevadí. Předvolební preference hnutí ANO neustále rostou. Naopak Bohuslav Sobotka přišel o post předsedy strany a pád volebních preferencí ČSSD se zdá být nezadržitelný. Červencový průzkum Médea Research pro časopis Týden ukázal trojnásobný rozdíl mezi ANO (33,3 procenta) a ČSSD (10,9 procenta).

Voliči, kteří se proti Andreji Babišovi vyhraňují, těm policejní vyšetřování nic nového nepřinese. Jsou přesvědčeni, že Andrej znamená zlo, a když si náhodou chtějí tento pocit oživit, najdou dostatek zpravodajských webů, jejichž úkolem, zdá se, není nic jiného než každodenně opakovat, co všechno dělá Babiš špatně a že je toho celkem dost. 

Vyšetřování by tak mohlo ovlivnit pouze pasivní voliče, kteří chodí k volbám, protože si myslí, že to je správně. Stálé preference ale nemají a spíš pokaždé testují někoho nového, neotřelého. Lze usoudit, že tak výrazná a kontroverzní osoba, jakou AB bezesporu je, voličů tzv. váhavého středu mnoho nemá.

Dopad na popularitu proto policejní stíhání mít nemusí, spíš naopak. Z hlediska načasování padl "výstřel", tedy žádost o vydání k trestnímu stíhání, poněkud předčasně. Poslanci sice o vydání budou rozhodovat v září, volby jsou ale až koncem října. A do té doby je dost času na pozitivní kampaň, neboť jak kvalitní pracovníci PR vědí, paměť národa je poněkud alzheimerická. Navíc, délka možného vyšetřování, které v mnoha jiných kauzách nikam nevede (z hlediska unaveného voliče, který by nejraději viděl všechny za mřížemi), voliče spíš utlumí, než nažhaví.  

Česko je v mnoha ohledech unikátní zemí. A pokud příští vítěz voleb bude výsledky sledovat z vazby, bude ještě kapku unikátnější.