Když se na letišti ozve "poslední výzva", je každému cestujícímu jasné, že když sebou opravdu bystře nepohne, bude moci letadlu mířícímu do vytoužené destinace leda tak zamávat. V politice to kupodivu takto vždy nefunguje. Politici zhusta vykazují podivuhodnou schopnost poslední výzvy, které jim adresují voliči, nevnímat či ignorovat. Takže to řekněme jasně: letošní české sněmovní volby byly poslední výzvou pro kdysi významně zastoupený politický proud − jednoznačně proevropský pravý střed. Jestli sebou jeho představitelé nepohnou, na odlet do destinace "moc a vliv" mohou zapomenout. A dost možná jim to už příště nepoletí ani do sněmovny.

Liberální pravice o víkendu přežila jen o fous. TOP 09 se do Poslanecké sněmovny dostala až na poslední chvíli. Když měla ještě při 90 procentech sečtených hlasů 4,6 procenta, museli být Miroslav Kalousek a spol. zpocení až za krkem. Jim blízká formace Starostové a nezávislí jásá nad úspěchem, ale do sněmovny také prošla s ušima odřenýma až na chrupavku. No a lidovci (které sem řadíme kvůli jejich afinitě k jádru EU) se od posledních voleb propadli pod šest procent. Takže sečteno: chybělo málo a voliči, kteří vidí Česko v jádru evropské integrace, ve sněmovně neměli vůbec žádné zastoupení. Darmo se utěšovat tím, že tentokrát to ještě vyšlo. Příště by to už vyjít nemuselo. Politici TOP 09, STAN a KDU by měli pochopit jednoduchou věc: šlo skutečně o poslední výzvu. A měli by co nejrychleji začít uvažovat o nějaké formě integrace.