Liberecký hejtman Martin Půta ve sněmovně za Starosty a nezávislé nezasedne. Jakmile to bude technicky možné, tedy ve chvíli, kdy bude zvolen předseda sněmovny, se mandátu vzdá a nahradí ho někdejší starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. "Nechci přejíždět mezi Libercem a Prahou a chci dokončit práci pro Liberecký kraj tak, jak jsem to sliboval před krajskými volbami svým voličům," řekl v pondělí Půta.

Hejtman byl na kandidátce STAN v Libereckém kraji na posledním 17. místě, do sněmovny ho poslaly preferenční hlasy, kterých mu voliči dali 4470. Druhý Pávek jich dostal 1900 a stejně jako hejtman přeskočil lídra kandidátky Marka Pietera.

Půta se rozhodl mandátu vzdát, přestože poslanecká imunita by ho mohla chránit před soudním stíháním v případu korupce. Před třemi lety byl obviněn z přijetí statisícového úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s rekonstrukcí kostela v Liberci.

"Před parlamentními volbami jsem avizoval, že chci dál pracovat pro kraj, věřím tedy, že voliči moje rozhodnutí pochopí. Zároveň nechci, aby ani na okamžik vzniklo podezření, že se chci díky poslanecké imunitě vyhnout trestnímu stíhání, které je proti mně už třetí rok a bez konkrétních výsledků vedeno. Nic nezákonného jsem neudělal a věřím, že před nezávislým soudem se to prokáže a budu mít také možnost hájit své dobré jméno," řekl Půta.

Rozsah poslanecké imunity považuje za neopodstatněný a nepřiměřený. "Podle mě by se neměla vztahovat na činy, které se staly před vznikem mandátu, případně na věci, které s výkonem mandátu vůbec nesouvisejí," řekl Půta. Poslanecká imunita by podle něj měla být významně omezena.

Pávek se vrátil se Starosty do politiky po 12 letech. Známý je i tím, že v roce 2003 jako starosta Jindřichovic pod Smrkem zakázal vyhláškou státním úředníkům vstup na pozemky obce. Ústavní soud ji zrušil jako nezákonnou. Nyní je Pávek ředitelem Domova důchodců v Jindřichovicích. "Nevím, zda jím zůstanu dál, bude záležet na tom, jak moc času si mandát poslance vyžádá," řekl v pondělí Pávek, který byl na kandidátce v Libereckém kraji číslem tři.

Čtyřiapadesátiletý Pávek kandidoval do sněmovny už v roce 2006 jako lídr kandidátky Strany zelených. V rámci Česka získala tehdy strana v Libereckém kraji největší podporu - 9,58 procenta hlasů, na křeslo ve sněmovně to ale kvůli volebnímu zákonu nestačilo. Pávek se kvůli tomu obrátil i na Ústavní soud. V minulosti byl také v krajském zastupitelstvu a rok působil jako náměstek ministra pro místní rozvoj.

Před 12 lety z politiky odešel a věnoval se podnikání.

"Mým cílem je redukce státního aparátu a redukce počtu norem, vyhlášek a nařízení. Chci opravdu zjednodušovat a zprůhledňovat celý ten systém. V zásadě mám sto témat, která bych mohl řešit, ale všechna vycházejí z šílenství, kterému jsme v téhle zemi propadli a nazýváme ho systémem. Země naší velikosti má téměř dva miliony norem," podotkl Pávek.

Hnutí STAN šlo do sněmovních voleb poprvé samo, před čtyřmi lety byli Starostové na kandidátkách TOP 09.

Volby v kraji vyhrálo ANO se ziskem 29,83 procenta hlasů. Ve sněmovně získalo čtyři mandáty, což je polovina křesel, která se v Libereckém kraji rozdělovala.

Druzí byli Starostové, dostali 12,82 procenta hlasů. Je to nejlepší výsledek hnutí ze všech krajů. Získali jeden mandát, stejně jako piráti, SPD Tomia Okamury a ODS.