Popularita francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stoupla na nejvyšší úroveň za poslední čtyři měsíce. Aktuálně je 46 procent Francouzů podle průzkumu společnosti veřejného mínění Ifop spokojeno s jeho působením v Elysejském paláci. To je o čtyři procentní body více než před měsícem.

"Jeho popularita stojí na dvou pilířích. Macron za prvé plní své předvolení sliby. A za druhé mu Francouzi ještě chtějí dát čas, aby dosáhl dalších výsledků," uvedl analytik Frédéric Dabi ze společnosti Ifop pro rádio Europe 1.

Prosadil reformu pracovního trhu

Macron složil prezidentskou přísahu před zhruba šesti měsíci. Očekávání Francouzů byla veliká, a nový prezident je ne vždy dokázal naplnit. I proto začala jeho popularita rychle klesat. Nyní se ale situace zřejmě začíná otáčet.

Prezident za první půlrok ve funkci prosadil například klíčovou reformu pracovního trhu. O to se už pokoušeli i jeho předchůdci, včetně socialisty Francoise Hollanda. Od razantních změn ale museli pod tlakem odborů a masových demonstrací odstoupit.

Macronova reforma uvolňuje pravidla pro propouštění i najímání nových pracovníků, a měla by přispět k snížení vysoké nezaměstnanosti. Ta se už měsíce pohybuje kolem deseti procent. "Bude to ale trvat ještě dlouho, než uvidíme velké změny ohledně situace na trhu práce ve Francii," poznamenal k dopadům reformy ministr financí Bruno Le Maire.

A Macron plánuje ještě další změny. Plánuje zpřísnit pravidla pro přijímání podpory v nezaměstnanosti nebo reformu důchodového systému.

První spory v jeho hnutí

Macron v posledních dnech nedostal ale jen dobré zprávy o nárůstu popularity. Čelil vůbec prvním vážnějším sporům ve svém hnutí "Republika vpřed".

Stovka členů "Republika vpřed" na protest podala rezignaci a v otevřeném dopise zkritizovala poměry ve straně. Nelíbil se jim způsob, jak hnutí zvolilo svého nového šéfa.

Ten byl vybrán na stranickém kongresu, který se minulý víkend konal v Lyonu. Kandidát byl ale jen jeden – bývalý socialista a nyní mluvčí vlády Christopher Castaner. Ten patří mezi nejbližší spolupracovníky Macrona.

Tento postup, kdy o post lídra hnutí se ucházel jen jeden kandidát a hlasovala jen část členů hnutí, se některým nelíbil. Proti byli zejména ti členové, kteří se do hnutí zapojili v jeho počátcích. Očekávali, že řadoví členové budou mít na jeho podobu silnější vliv. Způsob zvolení Castanera považují za nedemokratický. Mají pocit, že rozhodnutí "přišlo shora" a neměli na výběr svého šéfa vliv.

Macron založil své hnutí teprve v dubnu loňského roku, tedy ještě v době, kdy byl všeobecně považovaný za outsidera prezidentských voleb.

Sám Macron tehdy uváděl, že hnutí není ani "napravo, ani nalevo" a dokáže překlenout tradiční rozdělení politického spektra na levici a pravici. Po triumfu v prezidentských volbách jeho "Republika vpřed" získala také většinu v parlamentu.