Během podnikatelské mise, která do Ruska doprovází prezidenta Miloše Zemana, ve středu české firmy v Moskvě podepsaly devět smluv v hodnotě 19 miliard korun. Jen Zetor například memorandem stvrdil spolupráci s ruským partnetrem za více než 14 miliard. Nyní míří zástupci tuzemských společností do Jekatěrinburgu, kde plánují se svými ruskými protějšky uzavřít další čtyři dohody. Často se jedná o memoranda, která jsou zatím spíše vyslovením vzájemného zájmu o spolupráci než konkrétní zakázkou. S prezidentem je v Rusku zhruba 140 tuzemských firem, což je historický rekord.

"Je to historický úspěch. Mezi 140 firmami jsou společnosti, které jsou špičkami nejen u nás, ale ve světě," komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který spolu s Hospodářskou komorou a Komorou SNS podnikatelskou misi do Ruska zorganizoval.

V podnikatelské delegaci jsou zastoupeni čeští výrobci automobilů, traktorů či komponentů pro vlaky a metro. Fóra se účastnily také společnosti zabývající se dodávkami pro jadernou energetiku či firmy specializující se na opravy letadel. Zastoupení v Rusku má ale také finanční, potravinářský či například textilní sektor.

Na rusko-českém ekonomickém fóru v Moskvě ve středu čeští podnikatelé podepsali celkem 9 smluv

1) Smlouva o výrobě mezi PRO.MED.CS Praha, a.s., a ZiO Zdorovje.

2) Memorandum o porozumění mezi JOB AIR Technic, a.s., a Technic ONE.

3) Protokol o dohodě o budoucí spolupráci mezi Zetor Tractors, a.s., a KEMP.

4) Dohoda o vzájemných projektech mezi Pragoimex, a.s., a Uralvagonzavod.

5) Smlouva o dílo na Výstavbu "Kryogenní  kompresorové stanice" v rámci komplexu NICA Dubna.

6) Memorandum o porozumění k prozkoumání obchodních příležitostí v oblasti turbovrtulových motorů, stejně jako identifikování možné synergie pro růst turbovrtulového portfolia na ruském trhu.

7) Smlouva GE Aviation Czech se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) o autorizovaném servisním středisku motoru GE řady H. Předpokládaný objem podnikatelského rozvoje činí 1,4 miliardy korun během 5 let.

8) Memorandum (kontrakt) na dodávku 3 ks kogeneračních jednotek Qauntum.

9) Ujednání o podpoře vlády Samarské oblasti v záměru společnosti BRISK Tábor, a.s., ČR zavést výrobu senzorů pro ruský automobilový průmysl ve městě Togliatti.

Jeden z největších kontraktů v Rusku podepsala farmaceutická společnost PRO.MED.CS. Smlouva o výrobě léčiv je podle dosavadních informací vyčíslena přibližně na 1,3 miliardy korun ročně. Už nyní činí obrat firmy na ruském trhu přes miliardu korun s meziročním patnáctiprocentním růstem.

"S rozvojem firmy jsme narazili na jedné straně na potřebu rozvoje kapacit, na druhé straně si uvědomujeme důležitost ruského trhu. Proto do Ruska převádíme 70 procent naší výroby," řekl již dříve pro HN ředitel pro ruský trh Jiří Musialek. Uvolněné kapacity v Česku chce firma využít k dalšímu rozšíření výroby.

Další růst v Rusku ve středu potvrdil také táborský Brisk, který se zabývá výrobou zapalovacích svíček. Firma se již na tamním trhu etablovala. V loňském roce otevřela pobočku v centru ruského automobilového průmyslu v Togliatti. Za rok tam Brisk vyrobil a prodal přes sedm milionů svíček, mimo jiné pro automobilky AvtoVaz či Kamaz. Ve středu zástupci firmy podepsali smlouvu s vládou Samarské oblasti oboustranné rozšíření investic.

V letošním roce vývoz do Ruska meziročně vzrostl o více než pětinu. Růst ovšem přichází po propadu v letech 2015 a 2016. Jestliže předtím Česko do Ruska vyváželo zboží zhruba za 120 miliard korun, v těchto letech export klesl asi na sedmdesát miliard. Na vině byly částečně sankce zavedené po ruské anexi Krymu. Hlavním důvodem ale byl prudký pád cen ropy a s ním spojený pokles kurzu rublu, který dovážené výrobky náhle učinil prakticky neprodejnými.

Prezident Miloš Zeman při zahájení podnikatelského fóra poukázal na zájem českých podniků působit v Rusku i navzdory sankcím. Prezident považuje za nejdůležitější oblast spolupráce energetiku a dopravní strojírenství.

Řada dohod, které byly v Rusku uzavřeny, mají formu memorand. Ta vyjadřují vzájemnou vůli českých a ruských společností na budoucí často dlouhodobé spolupráci.

Například společnosti Zetor Tractors a Kovrov Electro Mechanical Plant (KEMP) podepsaly u příležitosti podnikatelské mise memorandum o prohloubení vzájemné spolupráce. Na základě té se předpokládá, že do Ruska do roku 2022 poputuje až šest tisíc sad českých traktorů modelové řady Forterra. Ruský partner projevil také zájem o dodávky sad dalších modelových řad nebo motorů Zetor. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur, což je v přepočtu více než 14 miliard korun.

Memorandum o porozumění ve středu uzavřely také GE Aviation Czech spolu s ruskou Sjednocenou motorovou korporací (UEC), která zastřešuje ruskou motorovou výrobu. Podniky se zavázaly, že budou společně hledat příležitosti pro uplatnění českých turbovrtulových motorů v Rusku.

"Dohoda GE Aviation Czech s korporací zastřešující výrobu leteckých motorů v Rusku je důležitým krokem na cestě prohloubení česko-ruské letecké spolupráce. Zařazením mezi signatáře obchodních dohod u příležitosti oficiální návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana do Ruska byla rozvoji vzájemné letecké spolupráce poskytnuta nejvyšší politická podpora. GE Aviation a Sjednocená letecká korporace zastupují kapitány letectví obou zemí, věřím proto, že si najdou společný směr k novým obchodním i technologickým příležitostem," okomentoval memorandum velvyslanec České republiky v Ruské federaci Vladimír Remek.

GE Aviation Czech kromě zmíněného memoranda podepsalo smlouvu s firmou UZGA o vybudování servisního centra pro motory na Uralu. Hodnota zakázky podle informací HN činí 65 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 1,4 miliardy korun.

Podpisem memoranda byl ve středu potvrzen také vznik česko-ruského fóra. To má sloužit jako nová platforma pro dialog mezi oběma zeměmi o vzájemných vztazích. Na vzniku fóra se podle Pražského hradu budou podílet experti a veřejně činné osobnosti i některé státní instituce. Činnost by mělo zahájit příští rok. Jedním z prvních témat k diskusi má být mezinárodní spolupráce studentů vysokých škol.

Proti vytvoření fóra ve středu v Česku protestovali bývalí čeští diplomaté, lidé z nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu. V otevřeném dopise vyzvali ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby připravovanou platformu pro dialog pozastavil. Podle signatářů listu iniciativa výrazně poškozuje zájmy České republiky a bude sloužit jen jako propagandistický nástroj Moskvy.