Generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak, který ve středu během odvolacího procesu u mezinárodního soudu v Haagu požil jed, zemřel v nemocnici. Oznámila to chorvatská média. Nizozemská policie mezitím soudní síň označila za místo činu, soud ale dosud úmrtí nepotvrdil.

K dramatickému incidentu došlo hned poté, co odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) potvrdil předchozí verdikt pro 72letého generála na 20 let za mřížemi.

"Odmítám váš rozsudek, Praljak není zločinec!" vykřikl bývalý generál, vytáhl z kapsy lahvičku a její obsah vypil. Předsedající soudce následně přivolal lékaře a čtení verdiktů přerušil.

Chorvatský generál vypil jed před soudem v Haagu
Chorvatsky_general_vypil_jed_pred_soudem_v_Haagu.jpg

Praljak mimo jiné v listopadu 1993 nařídil rozstřílet proslulý Starý most v Mostaru, spojující muslimskou a chorvatskou část metropole Hercegoviny.

ICTY měl ve středu vynést svůj poslední rozsudek právě v odvolacím procesu se šesticí bosenských Chorvatů, souzených za zločiny na muslimském obyvatelstvu během války v letech 1992-1995.

K dramatickému přerušení jednání podle agentury AP došlo ve chvíli, kdy odvolací soud potvrdil předchozí rozsudky třem odsouzeným. 

Soud potvrdil tresty všem šesti odsouzeným

Soud po Praljakovu výstupu ve vyhlašování rozsudků pokračoval a potvrdil tresty i zbývající trojici.

Odvolací senát podle agentury Reuters zrušil některé body z předchozích rozsudků, avšak předsedající soudce Carmel Agius řekl, že celá šestice zůstává odsouzena za "četné a velmi vážné zločiny". Soudci mimo jiné potvrdili 25 let vězení pro někdejšího vůdce bosenských Chorvatů Jadranka Prliče za etnické čistky s cílem vytvořit "velké Chorvatsko". Dvaasedmdesátiletý Praljak si měl odpykat 20 let vězení.

Prlić, který byl mimo jiné premiérem neuznané, ale Záhřebem podporované Chorvatské republiky Herceg-Bosna, a pět dalších bývalých politických a vojenských vůdců bosenských Chorvatů byli v květnu 2013 v prvoinstančním řízení uznáni odpovědnými za pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů (dnes Bosňáků) během války. Soud Prliče potrestal 25 lety vězení a pět ostatních odsoudil k odnětí svobody na deset až dvacet let.

Prokurátoři žádali od odvolacího senátu zpřísnění trestů, obhajoba naopak trvala na zproštění viny.

Ve zdůvodnění původního rozsudku se uvádělo, že šest bývalých politických a vojenských vůdců bosenských Chorvatů nese odpovědnost za pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů během války v Bosně v letech 1992-1995.

Tyto zločiny přitom byly součástí plánu podporovaného tehdejším vedením sousedního Chorvatska. Soud dospěl k závěru, že tehdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman, který již zemřel, byl klíčovým účastníkem plánu, jehož cílem bylo vytvořit v Bosně chorvatský ministát s možností později ho případně připojit k Chorvatsku.