Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek doporučil sněmovně schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá se schodkem 50 miliard korun, letošní schválený schodek je o deset miliard vyšší. Rozpočet připravila bývalá vládní koalice, schvalovat ho ale bude sněmovna v novém složení. První čtení na plénu by mělo přijít na řadu v úterý 5. prosince.

Pokud poslanci v prvním čtení schválí příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání, nebudou už tyto parametry moci měnit. Bude možné navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek řekl poslancům, že zásadní změny rozpočtu už nejsou možné, protože by jim musely předcházet změny zákonů. Také zpravodajka k rozpočtu Miloslava Vostrá (KSČM) konstatovala, že poslanci nemají prostor na žádné zásadní změny a nejsou schopni změnit základní parametry v takové době, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. "Rozpočtové provizorium je to poslední, co by si politické strany přály," řekla.

Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že po letech hospodářského růstu nemá 50miliardový rozpočet opodstatnění. Dodal, že ministr financí má svázané ruce, protože výdajová stránka rozpočtu je výrazně ovlivněna povinnými výdaji a vláda předcházející čtyři roky nevyužila k tomu, aby s nimi něco udělala.

Pilný hájil rozpočet například tím, že parlament mimo jiné schválil navýšení podílu obcí na vybrané dani z přidané hodnoty o 8,5 miliardy korun, které se tak přesunou ze státního rozpočtu do veřejných rozpočtů. Nárůst mandatorních výdajů je podle něj dán i stárnutím populace a z něj vyplývajícím tlakem na růst penzí i odvodů peněz do zdravotnictví.

Návrh rozpočtu ve výboru podpořili poslanci ANO a ČSSD. Proti doporučujícímu stanovisku hlasovali, Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček (ODS), zdrželi se dva poslanci pirátů, dva poslanci KSČM i dva poslanci SPD.

Poslanci mají na projednání rozpočtu letos méně času než jindy. V ostatních letech na něj mají zhruba dva měsíce, letos jim na to musí stačit několik týdnů.

Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů. Nejvíc peněz připadne tradičně ministerstvu práce, a to přes 588 miliard korun.

Vláda v návrhu počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta. Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst proti letošku o 24,4 miliardy korun na 186,4 miliardy. Na daních chce stát vybrat přes 772 miliard korun.