Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Uvedl to první místopředseda komise Frans Timmermans s tím, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.

Čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) chce s Evropskou komisí vyjednávat o stažení žaloby. Je jasné, že kvóty jsou nesmysl a jen podporují popularitu extremistických stran v Evropě, sdělil Babiš.

"Rozhodnutí a hlavně načasovaní je velice nešťastné," uvedl. Doufá v to, že příští týden na summitu dostane prostor k vyjádření českého stanoviska. Babiš ve středu po svém jmenování řekl, že by Česko mělo být v unii aktivnější. Chce proto navrhnout řešení problému migrace, kterým má být boj proti pašerákům.

Babiš má podle informací HN příští čtvrtek na summitu lídrů zemí EU v Bruselu poskytnout kolem 200 milionů korun na zlepšení situace v Libyi, kde se hromadí stovky tisíc lidí, kteří se odtud chtějí dostat do Evropy. České peníze půjdou například na posílení libyjské pobřežní stráže, jež by měla být schopná častěji zachytávat lodě s lidmi snažícími se odplout do Evropy.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař poznamenal, že podání žaloby se očekávalo.

"Není to nic, co by Českou republiku těšilo, jakkoliv chápeme, že Evropská komise hlídá dodržování pravidel," uvedl v tiskovém prohlášení. Podle něj Česko opakovaně upozorňovalo na to, že kvóty na přerozdělování uprchlíků nejsou funkčním řešením a fungují jako pobídka pro nelegální migraci. "Česká republika bude pokračovat ve své dosavadní obhajobě. Aktuální rozhodnutí nicméně nemění nic na tom, že se s komisí stále můžeme dohodnout na smírném řešení věci," uvedl Chmelař. Česko bude podle něj nadále vyvíjet tlak na to, aby EU řešila příčiny, nikoliv následky migrace.

Český europoslanec za KDU-ČSL a předseda právního výboru europarlamentu Pavel Svoboda řekl, že žaloba, které nyní Česká republika a další země čelí, nebyla nutná a země jí mohla určitými drobnými kroky předejít. "Česká republika měla prokázat aspoň minimální účast a solidaritu, a ne se hned proti kvótám takto radikálně vymezovat. Slovensko se zachovalo daleko pragmatičtěji. Víme, že kvóty nejsou ideální řešení, ale nikdo nic jiného a lepšího nevymyslel," dodal.

Náměstek českého ministra vnitra Jiří Nováček, který se v Bruselu shodou okolností účastnil pravidelného jednání ministerské rady, řekl, že samotná žaloba zatím podána nebyla a její přesný text tak není známý.

"Žaloba vzniká zpravidla až s určitým časovým odstupem. Teď je jen informace o tom, že se bude připravovat," upozornil.

Mechanismus kvót měl pomoci Itálii a Řecku, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze severu Afriky.

Řízení s Českem, Polskem a Maďarskem zahájila komise 15. června. Soud může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než trojice zemí své povinnosti splní. Program, na kterém se státy přes odpor Česka a dalších států shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září.

Předpokládal přesun až 160 tisíc lidí, ostatní státy si ale dosud převzaly jen o něco více než 30 tisíc osob. 

Místopředseda komise Timmermans ve čtvrtek také uvedl, že komise trvá na tom, aby se vytvořil stálý mechanismus přerozdělování uprchlíků v případě vážných migračních krizí. "V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen... musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie," prohlásil a dodal, že by byl rád, kdyby se státy shodly na nových pravidlech unijní migrační politiky do června příštího roku. 

Timmermansova představa se ale na summitu evropských lídrů příští čtvrtek nejspíše ostře střetne s pohledem středoevropských členských států EU. Například Babiš už dopředu deklaroval, že v Bruselu hodlá příští týden "kvóty na uprchlíky" jednoznačně odmítnout.