Nyní 92letý Tomáš Jan Baťa má životní krédo: "Moje práce má jeden účel - službu životu." A Tomáš J. Baťa ví, o čem mluví. Za sebou má obrovskou životní zkušenost.
Do Kanady přišel v roce 1939. Zde vybudoval obuvnickou a strojírenskou organizaci spolu se 150 spolupracovníky, kteří za ním přišli z Československa i s rodinami. Později stál v čele baťovské světové obuvnické organizace.
Za druhé světové války založil a byl velitelem první mezinárodní roty rezervistů, která byla československo-kanadská. Mnoho těchto Čechoslováků se později připojilo k Československé armádě v Evropě a RAF. Nyní je čestným plukovníkem.
Stál u založení Trent University v Peterboroughu v provincii Ontario a dnes je předsedou správní rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Je držitelem vyznamenání Tomáše G. Masaryka, Dvojitého bílého kříže, Gratias Agit a Order of Canada. Je nositelem Paul Harris Fellow v Rotary International.
Nehledě na pocty, nesedí Tomáš J. Baťa se založenýma rukama. Zajímá se také o úspěchy našich podnikatelů. I proto se uvolil odpovědět z Toronta na otázky magazínu Exportér.

Exportér: Znáte dobře jak Kanadu, tak i Česko. Jakou mají podle vás Češi a české výrobky pověst v Kanadě?
Kanaďané znají Čechy spíše díky osobnostem, jako jsou Václav Havel, a hokejistů jako Jaromír Jágr. Je načase, aby se čeští podnikatelé prosadili na severoamerickém trhu svými výrobky a svými značkami.

Exportér: Někteří čeští podnikatelé se o to pokoušejí. Ne vždy mají dostatečné zkušenosti a znalosti o kanadských obchodnících.
Ze své mnohaleté zkušenosti mohu říci, že kanadští podnikatelé jsou všeobecně vyspělí, velké procento z nich má vysokoškolské vzdělání a dobrou znalost ve svém oboru. Většina se také aktivně zapojuje do společenského života a věnuje se filantropické činnosti. Řekl bych, že Kanaďané jsou poctiví obchodníci a ve své podstatě upřímní a spolehliví lidé.

Exportér: Zní to povzbudivě, ale byznys je o konkurenci a schopnosti prosadit se proti ní. Mají Češi šanci se uplatnit na kanadském trhu?
Nejlepší je vybudování a udržování osobních kontaktů s potenciálními zákazníky. Sbalit kufry se zbožím a vyrazit třeba na výstavu, nabízet své zboží. Dobrý podnikatel neusne na vavřínech. Neustále se vzdělává, navazuje kontakty a je otevřen novinkám. Samozřejmě, že potenciální český vývozce by měl mít především výrobek nebo službu, které jsou již osvědčené na domácím trhu. Důležité je se obeznámit s podmínkami trhu, na který by chtěl proniknout. K tomu poslouží řada publikací, které jsou k dispozici na internetových stránkách, kontakt s obchodními rady či obchodními komorami.

Exportér: Informace jsou jistě důležité, můžete ale poradit, podle jakých zásad by se měl řídit český podnikatel?
Hlavní zásady dobrého podnikatele jsou jednoduché - dobré zboží, osobní kontakt s potenciálními zákazníky a jednání, které zanechá dojem korektnosti a etického chování.

Exportér: Obuvnické výrobky Baťa jsou snad po celém světě. Ale mnohde už tato značka tak zdomácněla, že je považována za místní. Má tedy význam snažit se o vstup na cizí trh pod vlajkou země?
Globalizace do jisté míry smazává národní aspekty, zavádí mnoho podobných výrobků, které pocházejí z celého světa. Každým dnem méně a méně lidí ví, odkud zboží pochází. Sice má značku Baťa, což je světoznámé, ale naše výrobny jsou dnes po celém světě - v Indii, v jižní Americe, do určité míry i v Africe. A proto nabývá na důležitosti spíše firemní značka. Udržení národního původu je těžší, a proto si firmy musí vybudovat vlastní image charakterizující jejich zboží či služby.