Němci usilující o získání nového řidičského průkazu v zahraničí změnili svou cílovou zemi. V minulosti jezdili často do České republiky, nyní míří do Polska. Zatímco Němci si oblíbili polské Dolnoslezské vojvodství, Poláci podle listu Rzeczpospolita jezdí za stejným účelem na Ukrajinu.

Němci, kteří ve své zemi o řidičské oprávnění přišli, obcházejí zákon tím, že absolvují autoškolu v Polsku a s polským průkazem se pak vydávají na německé silnice. Své zkušenosti si němečtí šoféři vyměňují na internetových serverech. Získat řidičák se prý v Polsku dá za deset dní, nelegálnímu zprostředkovateli musí zaplatit od 1000 do 2000 eur. Kromě kurzu a zkoušky si kupují také služby v podobě ubytování a stravování na deset dní. Podle směrnic EU může ale získat řidičský průkaz v zahraničí jen ten, kdo se tam zdržuje více než půl roku. Některé dolnoslezské autoškoly se již dokonce specializovaly na obsluhu klientů ze zahraničí.

Poláci jezdí na Ukrajinu

Pokud polský řidič přijde o řidičský průkaz ve své zemi, jede si pro nový řidičák na Ukrajinu. Poláci Ukrajincům za stejnou službu prý platí 1000 dolarů. Celá procedura trvá zhruba měsíc, stačí k tomu dva výjezdy na Ukrajinu. Je ale třeba si dát pozor, aby řidičský průkaz byl pravý a ne jen zfalšovaný dokument.

Podle unijního práva platí ale zákaz řízení v zemi, v níž řidič o průkaz přišel. Takové omezení se snaží lidé obcházet. V dokumentech nutných ke zkoušce uvádějí, že neměli v minulosti řidičský průkaz. S tím však mohou být problémy. Za lež hrozí až pět let vězení bez ohledu na to, kde přestupek dotyčný spáchal.

O Česko prý není zájem

S tímto problémem se potýkala i Česká republika po vstupu do EU. Docházelo k podobným praktikám jako nyní v Polsku a na Ukrajině. Už tehdy platila směrnice EU, podle níž může získat řidičský průkaz v zahraničí jen ten, kdo se tam zdržuje více než půl roku, což české autoškoly údajně nedodržovaly. Kromě toho se autoškoly vesměs vůbec nezabývaly tím, zda nemá uchazeč ve své rodné zemi soudní zákaz řízení vozidel. Poměry upravila až novela zákona o pozemních komunikacích. Služby také podražily, proto již o ně údajně není mezi Němci zájem.