O silné koruně aneb svému osudu neunikneš

Nad mírou posílení koruny kroutí hlavou už i největší korunooptimisté. Kdo doufal (stejně jako autor tohoto blogu), že bude silná koruna jen krátkodobým výstřelkem finančního trhu, se přepočítal. Ne že by nebyla výstřelkem a ne že by za ní nestáli finanční investoři. V hlubším smyslu ale souvisí zpevňování koruny s dosavadní nedotčeností tuzemské ekonomiky globální finanční krizí. Právě tato nedotčenost se stala lákadlem finančních investorů k ukládání prostředků do měny s úroky, které mají daleko k atraktivnosti.

Trend zhodnocování koruny trvá příliš dlouho a zašel příliš daleko, než aby zůstal bez viditelných dopadů do reálné ekonomiky. Nenechme se zmást tím, že z ekonomiky zatím nepřicházejí žádná varovná čísla. Nedávejme příliš velkou váhu argumentu, že jsou podniky na posilování koruny „zvyklé“, takže se s ním vyrovnají stejně snadno jako v minulosti. Neutěšujme se tím, že nás brzká korekce koruny ke slabším úrovním zbaví břemene. Budoucí korekce kursu je předvídatelným scénářem s nepředvídatelným načasováním. Pro tuto chvíli platí, že silná koruna je objektivním faktem, s nímž musí ekonomické subjekty počítat. A počítání nebude pro mnohé příjemné.

Rámcovou představu o důsledcích nadhodnoceného kursu pro ekonomiku nám může dát historie období 2000-2002, rovněž poznamenaná cyklickým zpomalením globální poptávky. Meziroční růst HDP tehdy během dvou let oslabil z 3.9% na vrcholu konjunktury na 1.6% ve třetím kvartálu 2002. Troufám si tvrdit, že nyní můžeme z hlediska změny dynamiky růstu dopadnout hůř. Za prvé, současná epizoda silné koruny již převyšuje tehdejší ve všech srovnávacích kritériích. Za druhé, v době vrcholícího trendu posilování koruny v roce 2002 se v Německu již objevovaly záblesky oživování poptávky, což uchránilo exportéry od nejhorších dopadů. Naproti tomu nyní máme patrně ještě nejhlubší propad zahraniční poptávky před sebou a v době stagnujícího odbytu bude nadhodnocená měna dvojnásobným problémem. A za třetí, na rozdíl od roku 2002, finanční situaci exportérů nyní tlačí nejen z výnosové strany silná koruna, ale navíc z nákladové strany strmě rostoucí ceny energií.

Jistě – obtížnost situace exportérů zmírňují loni uskutečněné kursové zajišťovací operace, ovšem jejich účinnost v málokterých případech sahá za horizont konce tohoto roku. Trojkombinace klesající poptávky, silného kursu a vysokých cen energií by měla podle mého odhadu snížit zisk průměrného podniku ve zpracovatelském průmyslu téměř o polovinu.

Problém se samozřejmě neomezí na pokles ziskovosti exportérů. Ti nebudou nečinně přihlížet erozi svých marží, ale budou aktivněji hledat své subdodavatele v zahraničí, případně omezovat tuzemskou výrobu s nízkou přidanou hodnotou. Výsledkem bude každopádně nižší potřeba tuzemských pracovních sil. Silná koruna zároveň zatraktivní tuzemské mzdy pro zahraniční pracovníky. V eurech počítající Ukrajinci či Bulhaři si přilepší při stagnaci korunové mzdy zhruba o patnáct procent. Smíří se Češi s nulovým nárůstem svých mezd, aby jim mohli na pracovním trhu konkurovat? Klidné spaní nemohou mít ani dovozci spotřebního zboží, kteří hypoteticky na silné koruně vydělávají. Čeští spotřebitelé již pochopili hru a naučili se nakupovat za výhodné eurové ceny v blízkém zahraničí. Temné mraky visí nad příjmy státní pokladny pro příští rok. Nižší příjmy podniků i domácností samozřejmě znamenají nižší objem vybraných daní. Bude vláda připravena dostát slibům o systematickém zlepšování stavu veřejných financí a sníží adekvátně i plánované výdaje? Je pozdě litovat, že nebyla ze strany politiků větší ochota šetřit v době hojnosti.

Vyvstává otázka, zda je takový chmurný výhled nutný, když má ČNB k dispozici všechny nástroje, aby dokázala nepřiměřenému posilování koruny čelit. Jenže – v popisu práce centrálních bankéřů je udržet nízkou inflaci a při inflaci vysoko nad cílovou hodnotou lze jejich nepřipravenost k akci proti koruně chápat. To ovšem neznamená, že se vyhnou následné kritice kvůli své současné nečinnosti za docela pravděpodobného scénáře, že silná koruna zabrzdí ekonomický růst a přitom stlačí inflaci. Zdá se tedy, že česká ekonomika neunikne svému osudu a globalizovaný finanční svět ji přes nadhodnocenou korunu přinutí spolupodílet se na odstraňování jeho nahromaděných nerovnováh. Teprve až série špatných zpráv z tuzemské ekonomiky zřejmě dá podnět ke korekci kursu koruny. Jak dlouho budeme čekat?