EU odmítá kopírovat Ameriku. Záchranný balík nebude

Jakou by měly mít podobu plán? Podle dosavadních výroků předsstavitelů EU to vypadá, že jinou než balík 700 miliard, který chce na záchranu ekonomiky dát George Bush.

O definitivní podobě evropské varianty záchranného plánu se může rozhodnout už v sobotu, kdy se sejde mimořádný "krizový summit" Německa, Británie. Francie a Itálie. U jednacího stolu zasednou také předseda Evropské komise José Manuel Barroso, prezident ECB Jean-Claude Trichet a předseda skupiny Eurogrup lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

K návrhu, aby Evropská unie vytvořila zvláštní fond 300 miliard eur, z něhož by vlády poskytovaly kapitálové injekce bankám, se však před sobotním summitem v Paříži nikdo nehlásí.

O akci žádá Velká Británie, Belgie, Lucembursko a Holandsko

Ohlasy pro nějakou akci se ozývají především z Velké Británie, kterou stálo problémové období s Bradford & Bengley 14 miliard liber a také z Belgie, Lucemburska a Holandska. Vláda těchto tří zemí už vynaložila 9 miliard liber na záchranu banky Fortis.  

To, o čem ve středu informovala agentura Reuters s odkazem na nejmenované "vládní zdroje z několika členských zemí", včera rázně popřel francouzský prezident Sarkozy. "Žádný takový návrh z naší strany nepadl," prohlásil Sarkozy.

"Účelem diskuze na summitu bude pohled na postoj každé ze čtyř hlavních zemí Evropské unie na globální finanční krizi," řekl mluvčí britského premiéra Gordona Browna.

EU nemíní napodobit USA

Evropská unie by neměla "kopírovat" záchranný balík, který chystají Američané, přidal se k Sarkozymu prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. "Nemáme federální rozpočet, takže myšlenka, že bychom mohli udělat to samé, co USA, není v souladu s politickou strukturou Evropy," zdůraznil Trichet.

Ministr financí USA Henry Paulson přitom nedávno vyzval Evropu, aby zvážila podobné kroky k zažehnání krize. V době, kdy banky po celém světě z hodnoty svých aktiv odepsaly a na ziscích ztratily přes 600 miliard dolarů, se ani unie nevyhne koordinovaným krokům vlád, míní mnozí ekonomové.

Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová míní, že Evropa by potřebovala "síť", jež by v případě potřeby ochránila před pádem peněžní ústavy v menších zemích EU, což se ale nelíbí Německu ani Británii.

Ukrojit tři procenta HDP?

S návrhy přicházejí i země, které se summitu nezúčastní. Nizozemský premiér Jan Peter Balkende se domnívá, že jednotlivé národní vlády měly mít k dispozici zvláštní zdroj, z něhož by postiženým bankám poskytly pomoc.

"Nizozemsko navrhuje, aby každý členský stát Evropské unie vytvořil zdroje, z nichž by v případě nutnosti bankám poskytl kapitálovou injekci. Představa je, že by odpovídaly asi třem procentům HDP," oznámil Sarkozy po jednání s Balkendem.

Španělsko chce v Bruselu prosadit, aby EU zvýšila minimální částku bankovního vkladu, za kterou občanům ručí stát. Nyní v EU činí 20 tisíc eur. "Jsem si vědom toho, že takový návrh může leckoho popudit," podotkl ministr hospodářství Pedro Solbes. V narážce na Británii, kritizující Irsko za to, že se i přes odpor Bruselu rozhodlo v příštích dvou letech ručit za sto procent vkladů. V důsledku toho začaly peníze z britských bank odtékat do Irska. Jeho příkladu chce následovat Řecko.

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků