Navrhovaná hospodářsko politická opatření
Koncepční a systémová opatření
1. Přijetí Lisabonské smlouvy: Pro pozici v rámci koordinované politiky uvnitř EU a české předsednictví je nutno rychle přijmout Lisabonskou smlouvu tak, aby se nestala tématem, které nahradí potřebnější debatu o čelení finanční krizi. Od českého předsednictví se naopak očekává, že bude pozitivně moderovat tuto esenciální hospodářskou diskusi v evropském měřítku.
2. Vypracování jednoznačné strategie pro přijetí eura: Pro čitelnostčeské hospodářské politiky, dlouhodobou orientaci podnikové sféry i kursovou stabilizaci české měny je zapotřebí stanovit datum přijetí eura. Navrhujeme diskutovat pracovní variantu přijetí k 1. 1. 2013.
3. Vytvoření proexportního a investičního klimatu: Český stát musí udělat maximum pro exportní odvětví. ČR je zásadně závislá na vývozech a podpora je klíčová pro zmírnění dopadů krize.
4. Zpracování pozičního dokumentu úzkých míst v české ekonomice: profesionální skupina vybraných ekonomů a právníků by zpracovala seznam doporučení potřebných rychlých institucionálních změn.
5. Přepracování střednědobé fiskální strategie pro období recese: Země potřebuje novou, zhruba tříletou představu vývoje veřejných rozpočtů s ohledem na stimulaci poptávky, zvýšené výdaje v sociální oblasti a v aktivní politice zaměstnanosti.
6. Aktualizace strategie hospodářského růstu: Vláda ČSSD přijala v roce 2005 strategický dokument, který získal pozitivní ohlas mezinárodních ekonomických institucí včetně OECD. Strategii je čas aktualizovat, řada jejích záměrů je naplněna, další by měly být reformulovány s ohledem na vývoj naší společnosti a trendy světového hospodářství.
7. Vytvoření koordinační hospodářské rady krajů: Regiony by v rámci asociace krajů měly monitorovat ekonomický vývoj s ohledem na významné lokální dopady, koordinaci přístupu jednotlivých krajů a společných požadavků vůči centru.
Opatření pro finanční sektor
8. Věnovat stálou pozornost mezibankovnímu trhu: Základní prvek fungování finančního systému, ve spolupráci s ČNB nutno rozptýlit citová rizika a případně i doplnit zdroje emisní bankou.
9. V součinností s monetární a regulační autoritou ČNB zmírnit napětí na dluhopisových trzích: Tento trh je klíčový pro financování veřejného dluhu a jeho funkčnost je klíčová pro udržení reálné ekonomické suverenity. Zvážení záložní pozice ČNB v poloze „market maker.“
10. Nabídnout i nižší nominály státních dluhopisů: Učinit nabídku státních cenných papírů jako alternativní investiční možnost pro běžné obyvatelstvo, prostřednictvím sítě pošt, bank a institucí kapitálového trhu. Politicky vyzvat k podpoře tohoto segmentu, může mít pozitivní ohlas jako kdysi povodňové dluhopisy.
11. Přijetí opatření umožňující urychlené navýšení kapitálu: Subjektům ve vážné hospodářské situaci hrozí bez navýšení kapitálu regulatorní opatření či panická reakce klientů. Standardní proces navyšování je zdlouhavý. Opatření by mělo najít rychlejší cestu včetně nalezení možnosti, že by v případech zvláštního zřetele mohl akcionáře v navyšování zastoupit dočasně stát.
12. Zpružnění možností regulátora při restrukturalizaci problémové finanční instituce: Rychlost restrukturalizace může být základním prostředkem pro omezení ztrát a ztrát důvěry klientů. Současná úprava je příliš komplikovaná.
13. Umožnění přijetí ad hoc garance za vybrané závazky subjektu na návrh regulátora: Nedoporučujeme přijetí plošných garancí. Na druhé straně by mělo být umožněno garantovat určité závazky subjektu, které činí obtíž. Může to ušetřit nákladný pád subjektu a uspořit peníze bankovních klientů či daňových poplatníků.
14. Umožnění případného přijetí státní garance za závazky Fondu pojištění vkladů: Fond pojištění vkladů v současné době nemá zřejmou státní garanci, což by se v případě potřeby doplnění úvěrovými zdroji projevilo vyššími úrokovými náklady. Nelze přehlédnout ani psychologický efekt této garance.
15. Konzultovat možnost zřízení veřejné instituce, která by mohla částečně přejímat úvěrové riziko: Konzultovat technickou a právní možnost zřízení veřejné instituce, která by mohla za úplatu přejímat část úvěrového rizika klienta. Instituce podobného typu by mohla napomoci při řešení hlubší úvěrové krize.
16. Otevřít více možností pro úvěrování z EIB: tato instituce navyšuje prostředky právě pro protikrizové programy. Je nutno ve spolupráci s regiony tyto prostředky efektivně užít.
17. Monitoring finančních institucí a ad hoc zásahy ve spolupráci s ČNB: Střízlivě vyhodnocovat situaci a přijímat institucionální změny a konkrétní opatření přiměřeně vývoji situace.
18. Zvyšovat kvalitu regulace: Kvalita regulace není v přímém vztahu s jejím rozsahem, administrativní zátěž nikoho nikdy neochránila. Regulace musí být efektivní a lidé, kteří ji provádějí, musí mít vůli pracovat ve prospěch občana a kvalitního trhu.
19. Prohloubení regulace na mezinárodní úrovni: Existující spolupráce by měla získat vyšší kvalitu, sjednotit standardy a požadovat integraci dozoru a případně těsnou spolupráci s monetární autoritou v členských zemích EU.
Fiskální opatření
20. Rekonstruovat (modifikovat) rozpočet na rok 2009: Rozpočet musí aktivně reflektovat skutečnost krize a musí v něm být zahrnuta potřebná protikrizová opatření a jim příslušné výdaje. Musí přiznat dosud utajovanou skutečnou expanzívnost.
21. Zavedení daňové progrese: V krizi má kromě obecně pojímané spravedlnosti daňová progrese významný stimulační význam, protože sklon ke spotřebě středních a nižších vrstev je mnohem vyšší než u nejbohatších pěti procent, které ve velkém inkasovaly efekt pravicové reformy.
22. Zvážit dočasné snížení snížené sazby DPH: Opatření stimuluje poptávku po převážně domácí produkci a zároveň viditelně pomáhá vrstvám, které jsou nejtíživěji zasaženy hospodářskou recesí. Prostor pro snížení se pohybuje v rozmezí jednoho až tří procentních bodů, s dobou snížení na jeden až dva roky.
23. Zastavení snižování odvodů sociálního pojistného: Opatření destabilizuje veřejné finance, odvody se beztak relativně sníží díky zpomalení ekonomiky. Pro stimulaci ekonomiky má snížení odvodů zcela zanedbatelný význam, jestliže cena práce činí v ČR asi 28 % německé ceny práce, nemá posun o tři desetiny procenta ceny německé práce s ohledem na rozlišovací schopnost investičních modelů žádný význam. Též s ohledem na fakt, že v nákladech řady odvětví není zpravidla ani cena práce nejpodstatnějším faktorem. Změna výše pojistného se ve srovnání s nákladovými poměry Německa v průměru pohybuje pod jednou desetinou procenta…
24. Zastavení poklesu daně z příjmu právnických osob, nejlépe na úrovni z roku 2006: Ze snížení daně mají v období hluboké recese prospěch zejména monopolistické struktury výroby a distribuce elektřiny, plynu, telefonie apod. Snížení této daně v tomto období žádný stimulační efekt nemá a ve srovnatelných zemích nižší daň není, takže daňová konkurence tu není argument. Snížení daně nemá krátkodobé efekty, které je nutno přednostně mobilizovat v tomto období.
25. Urychlit čerpání zdrojů z EU: Dosud čerpané prostředky jsou minimální, jejich dynamizace by mohla zvýšit růst více o procento HDP. Vláda promarnila to, že ČSSD vymohla v Bruselu největší příslib financování na obyvatele v rámci současné finanční periody. Postup je nepřehledný, chaotický, často vítězí priority lobbyistů nad objektivními zájmy státu. Nutno výrazně zjednodušit pravidla čerpání.
26. Podrobit revizi priority financované z programů EU: Učinit nezbytné změny v rámci již přijatých programů ve prospěch naléhavějších potřeb, případně dle výsledků analýzy zkusit vyjednat přeskupení aktivit i v rámci přerozdělení mezi programy s vedením EU. Zvážit v takovém případě přesun do infrastrukturních a zelených investic.
27. Zvážit zastavení současných privatizačních aktivit: Finanční krize utlumuje akviziční apetit téměř ve všech odvětvích, oživení zřejmě začne od veřejných utilit. Na akvizice jsou nyní velmi těžko dostupné úvěrové zdroje, hrozí cenová ztráta ve srovnání s prodejem v optimálním období. Privatizace by měla být proto žádoucí jen v opravdu dobře odůvodněných případech tam, kde bude významně stimulovat investiční aktivitu nebo minimalizovat ztráty.
28. Umožnit v následujících dvou letech zrychlené odepisování nových investic s výjimkou osobních aut, motocyklů, letadel a jachet: Potřebujeme transparentní opatření, která by učinila investice přitažlivějšími pro podnikatelský sektor.
Odvětvová politika
29. Posílit kapitál Českomoravské rozvojové a záruční banky: Posílení kapitálu ČMRZB a tvorba nových programů zaměřených na podporu drobného a středního podnikání by měly zvýšit šance na udržení středního podnikatelského stavu.
30. Posílit kapitál České exportní banky: Posílení kapitálu ČEB a rozšíření programů zejména do méně tradičních teritorií by mělo pomoci najít odbyt pro období kontrakce trhů vyspělých zemí.
31. Posílit kapitál EGAP: Maximalizace dovolené podpory z hlediska pravidel světového obchodu a EU.
32. Revize postupu regulačních autorit a monopolních podniků ve stanovení současných cen elektrické energie a plynu: V období dramatického poklesu světových cen energetických médií není obhajitelné dramatické zvýšení cen ani jejich vysoká hladina na českém trhu. Poškozuje to závažně konkurenceschopnost českého podnikání a má nezanedbatelný negativní sociální efekt.
33. Aktualizace energetické politiky státu: Provést aktualizaci uznávaného dokumentu s ohledem na soběstačnost a cenovou stabilitu. Podstatné je formulování vztahu k jaderné energetice a klasickým zdrojům elektřiny. Zpřesnění si žádá politika obnovitelných zdrojů.
34. Posílit investice do životního prostředí: V ČR je dlouhodobě dluh např. v čištění odpadních vod, zejména v menších obcích. Posílení zdrojů na zelenou infrastrukturu by částečně stabilizovalo stavebnictví a návazné obory. Oživit programy zateplování panelových domů a úspor energií.
35. Uplatnit akcionářská práva v ČEZ: Stimulovat urychlení obnovy tepelných zdrojů a přípravu dostavby jaderného zdroje. Jen urychlení přípravných prací může v ročním horizontu mobilizovat výdaje na úrovni stovek miliónů korun. Zároveň je možno v období recese získat budoucí dodávky stavebních prací a technologie za velmi příznivé ceny.
36. Reformulovat systém investičních pobídek: Potřebujeme systém, který by skutečně stimuloval investice a reinvestování zisků. Systém by měl být selektivní s ohledem na podporu koheze jednotlivých regionů a dále na podporu žádoucích směrů inovace, tj. směrem k „chytrému a zelenému růstu.“
37. Zřídit restrukturalizační agenturu: Připravit instituci, která by vyhodnotila, připravila a případně realizovala restrukturalizaci klíčových oborů i podniků, ohrožených krizí s hlubokými dopady do českého hospodářství.
38. Posílit ekonomickou diplomacii: Posílení veřejných zdrojů a iniciativy k získání zakázek pro české podniky, důsledná obrana zájmů českých exportérů u mezinárodních institucí.
Sociální ochrana a stimulace
39. Zavést „novomanželské“ půjčky: Zavést půjčky pro mladé páry (limit 35 let) do výše 100 tisíc Kč s procentní bonifikací úroku státem a s možným odpisem stanovené částky při narození dítěte.
40. Zvýšení starobních důchodů: Namísto snižování odvodů pojistného na sociální pojištění užít prostředky na zvýšení důchodů. To řeší nejen napjatou sociální situaci důchodců, ale též má zcela bezprostřední efekt na stimulaci spotřeby.
41. Zvýšení platů ve veřejné sféře: Jsme rádi, že i vláda už našla pochopení pro náš požadavek pro zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Upozorňujeme však na potřebu distribuce těchto zdrojů především středně a nízkopříjmovým zaměstnancům. Jde o kompenzaci toho, že v minulém období vláda rovnou daní dramaticky přidala nejvyšším platovým skupinám. Přidání středně a nízkopříjmovým zaměstnancům také více stimuluje spotřebu.
42. Jednorázové zvýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství: Poměrně malými prostředky lze stabilizovat kvalitní práci v rámci školství. Zároveň kompenzovat dlouhodobou nespravedlnost v odměňování.
43. Přijmout dlouhodobý politický mzdový program pro platy ve zdravotnictví, sociálních službách a školství: Stabilizovat obory přiměřenou platovou perspektivou. Zároveň stimulovat spotřebu.
44. Zavést zvláštní podpory hypoték pro mladé učitele a lékaře ve vybraných regionech: V řadě regionů chybí klíčoví pracovníci a jejich stabilizaci by pomohlo vlastní bydlení. Státní podpora v podobě částečného příspěvku k úhradě úroku či garance pro tuto vrstvu by byla omezena na dobu výkonu zaměstnání v regionu.
45. Zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví: Zrušení poplatků přináší okamžité zvýšení spotřeby o cca 5 miliard korun ročně, především u středně a nízkopříjmových vrstev.
46. Zkvalitnění následné péče ve zdravotnictví: V následné péči je dnes slabina zdravotnictví, nemocní lidé zde často přežívají v nedůstojných podmínkách a s ekonomicky minimalizovanou péčí pod hranicí zdravotnického optima. Nutno zvýšit prostředky, kontrolu kvality péče a stabilizovat personál odborným růstem a platovou stimulací. Nad kvalitou těchto zařízení dnes naříká i pravicový tisk. My říkáme, že špatná kvalita souvisí i s fetišem tvorby desítek miliard rezerv zdravotních pojišťoven. Chceme tyto peníze utratit za kvalitní péči o spokojeného pacienta.
47. Zpomalení deregulace nájemného: Je nutno snížit sociální dopady v krizovém období a stimulovat okamžitou poptávku ve prospěch všech a nikoli na úkor úspor úzké skupiny.
48. Zvýšit zdroje pro veřejné práce a jejich kombinaci s rekvalifikací: Podstatné pro zachování pracovních návyků, prevence dlouhodobé nezaměstnanosti.
49. Dočasné prodloužení výplaty podpory v nezaměstnanosti s ohledem na délku předchozího zaměstnání: Prodloužení podpory až na 9 měsícůpro ty, kdo před tím nepřetržitě 3 roky pracovali a řádně odváděli pojistné.
50. Revize zelených karet: Vzhledem ke změněné situaci na trhu práce pozastavit či výrazně modifikovat přístup nekvalifikované práce ze zemí mimo EU.
51. Odmítnutí převedení základního důchodového spoření do soukromých fondů: V období nejvyšších rizik je zřejmá neadekvátnost takového postupu.
52. Restrukturalizace současného systému penzijního připojištění: Současný systém se přežil, stimuluje k malým úsporám a v poměru k nim generuje vysoké náklady.
Zdroj: ČSSD
