Bursík: Každý, kdo si řekne o peníze na úsporu energie, dostane je

Až čtvrt milionu domácnostem v Česku stát letos přispěje na zateplení domu nebo pořízení nového kotle. Ministerstvo životního prostředí spustilo program Zelená úsporám, od kterého si slibuje velké úspory energie při vytápění obytných domů.

Na zaplacení zateplených domů nebo nových kotlů má Státní fond životního prostředí jen pro letošek zhruba deset miliard korun, které Česko získalo prodejem emisních povolenek.

Program představil ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík a jeho tým. "Nejlevnější energií je ta, která se nevyrobí. Vlajkovou lodí tohoto programu jsou proto energetické úspory," zopakoval základní tezi Bursík. Základem programu je příspěvek státu na zateplení domů.

V příštích měsících si ale lidé budou moci vybrat, co z Bursíkova programu využijí, například přechod na jiný zdroj vytápění. Kdo zvolí obnovitelný zdroj energie, výrazně ušetří, slibuje ministr životního prostředí. Lidé si mohou začít žádat o dotace už od 22. dubna, kdy bude celý program naplno spuštěn. "Lidé se nemusí bát, peněz je dost. Moji kolegové jsou už od rána pod náporem žadatelů, kteří se zřejmě obávají, že na ně nezbyde," řekl ředitel Sátního fondu životního prostředí Petr Štěpánek.

Lepší než šrotovné 

Podle ministra Bursíka pomůže projekt na podporu úspory energie i v boji s hospodářskou krizí. Zateplování domů totiž zaměstná místní firmy s regionálním dosahem, protože velké stavební giganty takové zakázky nepřijímají. "Jen těch deset miliard, které chceme vynaložit letos, zachrání asi třicet tisíc pracovních míst. V dalších letech bychom navíc měli dostat dalších asi deset až patnáct miliard korun v návaznosti na prodej dalších povolenek," tvrdí Bursík. 

Podle ekonoma Miroslava Zámečníka, který rovněž promluvil na tiskové konferenci ministerstva životního prostředí, bude mít program na podporu zateplování domů a vytápění "zelenou" energií dokonce lepší efekt v boji proti ekonomické krizi než takzvané šrotovné, tedy dotace na nová auta.

"Šrotovné má zhruba jen poloviční tvorbu pracovních přiležitostí. Velká část automobilů je z dovozu, takže výdajový multiplikátor není tak vysoký," řekl Zámečník. "Tohle je nejkonkrétnější opatření z protikrizového plánu, jehož efekt se navíc dostaví už na konci tohoto měsíce," řekl Bursík. 

Až 1300 korun na zateplený metr 

Ministerstvo bude podporovat především zateplování domů a tento příspěvek je základem programu. "Dotace bude vyplácena formou fixní částky na metr čtvereční plochy, abychom nepodporovali předražované projekty. Každý tedy dostane příslušnou částku podle toho, jaká je plocha objektu. V základní sazbě bude dotace 1300 korun na čtvereční metr u rodinných domů a 900 korun na metr čtvereční pro bytové domy. Zvýhodněny navíc budou třeba ty projekty, které dosáhnou vyššího energetického standardu - budou například využívat i odpadní teplo a podobně," popsal základní pravidla pro vyplácení dotací náměsteck ministra životního prostředí pro energetiku Petr Holub.

Horní strop dotace ale bude omezen tak, že stát přispěje na zateplení domů v souhrnu maximálně padesáti procenty z celkových nákladů. Lidem se však zbylé náklady podle ministerstva brzy navrátí v úspoře za výdaje na vytápění domů. Omezena bude horní hranice dotace i maximální stanovenou velikostí staveb.

Majitelé domů, které jsou například památkově chráněné anebo z jiného důvodu nejdou zateplit komplexně, mohou přesto dotaci čerpat, i když zvolí pouze takzvané dílčí zateplení. Mohou si nechat zateplit například jen strop, vnější stěny, střechu nebo sklep, vyměnit vnější dveře nebo okna a podobně.

Pro taková opatření pak bude fond poskytovat jinou výši dotací - pro dílší zateplení rodinných domů 850 korun za metr čtvereční, pro bytové domy 600 korun za metr čtvereční.

Dotace i na nový kotel 

Z programu Zelená úsporám chce ministerstvo podporovat i ekologické vytápění rodinných domů a bytů. O tuto dotaci si budou moci zažádat také vlastníci panelových domů. "Budeme podporovat náhradu neekologického vytápění uhlím, naftou, lehkými topnými oleji nebo elektrickým topením za vytápněí na biomasu nebo tepelnými čerpadly. U obojího budeme požadovat splnění určitých kvalitních a emisních parametrů," řekl Holub.

Lidé, kteří investují do spciálních kotlů například s akumulačními nádržemi nebo automatickým přikládáním budou opět zvýhodněni. "Základní výše dotací za pořízení kotle na biomasu bude až 60 procent z nákladů do maximální výše 80 tisíc korun. Na tepelná čerpadla bude dotace 30 procent z pořizovací ceny, maximální strop tady bude 75 tisíc," uvedl Holub. Ministerstvo chce podporovat instalaci těchto nových tepelných zdrojů nejen do starších, ale také do nových objektů a staveb.

"Budeme nadále podporovat i solární kolektory na ohřev vody nebo přitápění, a to padesáti procenty z pořizovací ceny. U těchto zařízení to bude pro rodinné domy maximálně do 55 nebo 80 tisíc korun podle typu systému. Je tam vždy tento strop, aby nedocházelo k podpoře předražovaných projektů," řekl Holub.

Ministerstvo chce navíc motivovat zájemce, aby šetřili na energii co nejvíce. Zvýhodněni proto budou také ti, kteří si dům zároveň zateplí a ještě si pořídí nový zdroj tepla - tedy kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. "V případě vybraných kombinací jednotlivých opatření mohou žadatelé získat dotační bonus dvacet tisíc na rodinný dům nebo padesát tisíc na obytný dům," zakončil náměstek.

Peníze z prodeje povolenek 

Peníze na dotace na podporu úspory energií získalo Česko z prodeje emisních povolenek. V letech 2008 až 2012 totiž nevyprodukuje tolik emisí, které by mohlo podle Kjótského protokolu. Přebytečné kredity emisních povolenek proto může Česko prodat. V současnosti má těchto kreditů asi sto padesát milionů, ministerstvo životního prostředí počítá s prodejem zhruba sta milionů. Zbylých padesát zůstane jako rezerva například pro případ, že by se emise zvýšily.

Na konci března ministr Bursík podepsal první smlouvu s Japonskem, díky které Česko prodá zhruba čtyřicet milionů emisních kreditů. "Další jednání probíhají například se Světovou bankou a s dalšími kupci. Během roku 2009 chceme prodat podstatnou část z těch sta milionů," řekl první náměstek ministra Jan Dusík.

"Při startu tohoto programu nepanovala obecná shoda v tom, že tyto peníze mají jít do úspor energie. Byl tlak na to, abychom je investovali do skladování uhlíku nebo uhlíkových technologií. Doslova jsme je ale urvali na vládě a ve sněmovně na to, aby mohly financovat program na úspory energie v soukromém bydlení," řekl Bursík.