Školné nebo zápisné?

Včera jsem psal o mých dojmech z rektorátu UK a uváděl jako příklad nesystémového uvažování návrh UK na zavedení "zápisného" a odpor téže instituce ke "školnému". Dnes měl k tématu on-line rozhovor rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Postoj UK vysvětlil následovně:

"Se zápisným a návrhem Univerzity Karlovy je to trochu jinak, než jak se doposud objevovalo v médiích. UK byla velmi kritická ke všem verzím tzv. Bílé knihy. Jednou z podstatných jejích kapitol bylo financování studia, resp. návrh na odložené školné. Návrhy na to, aby se studenti přímo finančně podíleli na studiu se objevují čím dál častěji a je zřejmé, že se k nim UK musí nějak postavit. Proto jsme na univerzitě provedli rozbor možných variant, tj. školné, zápisné, modifikace stávajících poplatků za studium a platby za opravné termíny zkoušek. A na základě tohoto rozboru a vnitrouniverzitní diskuse říkáme, že: a) nedoporučujeme klasické ani odložené školné b) nedoporučujeme platby za zkoušky c) doporučujeme zjednodušení stávajících poplatků za protahování studia a zrušení poplatku za další studium d) má-li být přímá studentská spoluúčast zavedena, doporučujeme jako nejméně problematickou variantu zavést tzv. zápisné. Zápisné by mělo podle našich představ pohybovat do výše 5000 Kč ročně a mělo by pokrývat náklady na režijní, obslužné a administrativní činnosti na zabezpečení studia, nikoliv náklady na platy, infrastrukturu apod. Tím se zásadně liší od školného. Takováto částka by pro drtivou většinu studentů neznamenala finanční bariéru (a zdravotně handicapovaní a sociálně velmi slabí studenti by byli platby zproštěni) a pro vysokou školu by znamenala nezanedbatelný finanční přínos (na UK cca 7% vzdělávací činnosti)."

Dovolím si vysvětlit, proč si já myslím, že návrh UK je nedomyšlený. Zá se mi, že příliš velkou pozornost věnuje rektorát administrativě (zřejmě proto, že rektorát je administrativa) a málo kvalitě vzdělávání na Karlově univerzitě. Není třeba, aby studenti platili za úřední úkony vysokoškolské byrokracie. Naopak, byrokracie je nutná zátěž a důležitou částí práce (osvíceného) rektorátu je byrokracii omezovat a tedy zlevňovat. Pokud by ovšem studenti byrokracii platili, ztratil by se tento finanční tlak na její omezování a byrokracie by dále vesele rostla.

Naopak, placení školného by mohlo (mohlo! záleží velmi na nastavení parametrů) vést k úplně jinému tlaku - studentů na zlepšení výuky a výzkumu na českých vysokých školách. Považuji platby za studium především za nástroj na zefektivnění českých vysokých škol, které jsou často bezútěšně staromódní. Mé poznámky se týkají škol "společensko-vědních", o stavu přírodních věd si netroufnu spekulovat.

Prvním příznakem problémů je velmi slabá kvalita výzkumu, který se na většině českých škol provozuje. Místo toho, abychom se soustředili na několik málo špičkových ohnisek výzkumu, „rozprostíráme" peníze i na školy, které nikdy nic kloudného nevymyslely a také nevymyslí. Úkolem většiny škol je poskytovat slušné vzdělání, ne se tvářit, jako kandidáti Nobelovy ceny. Současný stav vede k byrokratizaci a formalizaci výzkumu, kdy přednost má stále kvantita před kvalitou. Školné by mohlo školy stabilizovat a umožnit jim slušný finanční standard i bez předstírání výzkumu.

Druhým varováním je uzavřenost českého vzdělávacího systému. Až na výjimky, ke kterým naštěstí patří Institut ekonomických studií, poskytují české vysoké školy vzdělání jen v češtině a nijak se nesnaží zaujmout zahraniční studenty, aby na nich studovali. Totéž pak pochopitelně platí pro vyučující, kde je cizí profesor vzácností. Po zavedení školného by školy jistě ocenily studenty z jiných zemí, kteří by jim přinášeli finanční prospěch.

Ze všeho nejdůležitější je ale podle mého názoru neutěšený stav řízení českých vysokých škol. Kombinace akademické samosprávy a absence profesionálního managementu zkrátka, až na čestné výjimky, nefunguje. Školy nemají žádnou vizi, jak chtějí obstát na rychle se měnícím trhu vzdělání v Evropě, kdy si studenti budou vybírat z mnohem širší nabídky škol v celé Evropské unii, i jinde na světě. Stejně tak nevím o žádné české vysoké škole, která by měla plán, jak přitáhnout studenty z Asie, kde poptávka po vzdělání rychle roste a Evropa má stále ještě dobrý zvuk. Stejně tak roste v Čechách počet absolventů nejrůznějších anglicky vyučovaných gymnázií, kteří by třeba rádi studovali doma, ale nechtějí přijít o nabyté jazykové schopnosti. K tomu by bylo třeba vybudovat plně anglicky vyučovaný program, zmodernizovat archaické účetní systémy a studenty aktivně oslovovat a nabízet se jim. Která vysoká škola to u nás dělá?

Znám systémy v Británii, kde jsem studoval a v USA, kde momentálně pracuji na univerzitě. Británii má systém odloženého školného, dotovaného vládou, ve Spojených státech je systém financován univerzit asi nejsložitější. V obou zemích se ale školnému říká školné a v obou zemích studenti chápou, že platí za kvalitu vzdělání. Čím je škola lepší, tím je školné vyšší. Když je škola mizerná, může i zbankrotovat.

P.S. Trochu mě rozhodilo přirovnání pane rektora, když si stěžoval, že vysoké školy dostávají méně na studenta než věznice na jednoho vězně. Huh? Univerzity potřebují mříže, bachaře a ostnatý drát? Pane rektore... :-)

Autoři: Ondřej Schneider