Paul McCartney svou vzpomínkou na Beatles znovu dobývá Ameriku

Pro ty, kdo věří, že album Wings Over America z roku 1978 patří mezi absolutně nejlepší živé desky, se s vydáním alba Good Evening New York City nic nemění. Ale i oni musí uznat, že Paul McCarntey zpívá v 67 letech naprosto úžasně a jeho kapela v čele se superbubeníkem Abem Laborielem jen tak nenajde konkurenci.

Staříkovo charizma je stále tak silné, že si ani nemusíte pouštět DVD, stačí si dát do přehrávače cédéčko a dopřát si s ním černou hodinku nebo lépe dvě. Takovou pozitivní atmosféru totiž jen těžko jinde najdete.

Úplně jako zamlada

Pro své sedmé koncertní album si Paul McCartney vybral newyorský stadion Citi Field, jenž stojí na místě kdysi známém jako Shea Stadium. To je ono slavné místo, kde Beatles v roce 1965 před 55 tisíci ječícími diváky definitivně dobyli Ameriku.

Možná také proto má dvě hodiny a čtyřicet minut dlouhý koncert výrazně beatlesovskou tvář. S jednou výjimkou celá druhá půlka koncertu patří jen Beatles.

Objeví se v ní vzpomínka na George Harrisona v podobě jímavé verze Something, kterou McCartney hraje na ukulele, jež prý od něj dostal, a zazní také originální spojení A Day In The Life s Lennonovým Give Peace A Chance. Na playlistu je i I'm Down, které 44 let předtím na Shea Stadium Beatles hráli.

Písní, které vyšly pod hlavičkou Beatles, je tentokrát celkem dvacet. Dvacet z třiatřiceti skladeb, to je u McCartneyho rekord. Jeho kapela si našla svůj originální způsob, jak staré beatlesárny hrát. Je v něm pieta, ale i elegance a cit pro aktuální pop-rockový zvuk.

Jediná výhrada patří aranžmá. Syntetické dechy vždycky zůstanou jen umělou dechovou sekcí, byť byly sebelépe naprogramovány. Ve skladbách, kde na nich opravdu záleží, jako jsou Got To Get You Into My Life nebo Lady Madonna, je hodně postrádáme.

Nadčasová muzika

Beatlesácké orgii padly za oběť klasické McCartneyho sólové hity. Jet, Let Me Roll It a Band On The Run samozřejmě nemohou chybět, ale to je tak všechno.

Překvapuje zařazení pětatřicet let staré písně Mrs. Vandebilt, již McCartney dlouhá léta živě nehrával, ale kterou si na jeho koncertech v posledních letech publikum hodně vyžaduje. Podobných skladeb, které si najdou cestu k lidem až po tolika letech, není v populární hudbě mnoho. I jí by ale neuškodilo opravdové saxofonové sólo.

Stále aktivní skladatel neodolal a do programu vložil po dvou skladbách ze svých posledních projektů - sólového alba Memory Almost Full a desky Electric Arguments, kterou vydal pod pseudonymem The Firemen. Z ní pochází jeden z nejrozzářenějších momentů živého alba Sing The Changes.

Jak je dnes zvykem, album vyšlo v několika variantách. Ze všech hledisek nejpřijatelnější je verze 2CD + DVD, která obsahuje ve zvukové i vizuální podobě celé záznamy vystoupení.

DVD je natočeno na očekávané úrovni na 15 profesionálních kamer a 75 malých kamer, které měli s sebou vybraní fanoušci v davu. Hezká práce, ale s výjimkou I'm Down, v níž se prostříhává starý koncert Beatles s vystoupením po 44 letech, na něm nenajdeme nic převratného navíc, jen trochu průvodního Paulova slova, které se na CD nevešlo.

Good Evening New York City je album, které v dnešní době uměle televizí vytvořených zpěváků nabízí poctivou nadčasovou muziku, v níž kreativita a tvůrčí talent dovedou zahřát statisíce lidských srdcí. Je smutné, že takový přístup k populární hudbě dnes hlásají už jen umělci kolem šedesáti a výše.