Plzeň, nebo Ostrava? Bojují i byznysmeni

Souboj bývalého ocelového srdce republiky a západočeské metropole proslulé výrobou piva o titul Evropského města kultury 2015 spěje do finiše. O vítězství Ostravy či Plzně rozhodne komise, ve které zasedá sedm evropských a šest českých odborníků, osmého září. Města doufají, že získání titulu, které EU uděluje od roku 1985, podpoří i tamní byznys. A právě velcí průmysloví hráči se do boje zapojili. Zatímco na straně Ostravy stojí například strojírenský holding Vítkovice, výhru Plzně podporuje pivovar Plzeňský Prazdroj.

"Náš podnik je historicky s Ostravou spjatý. Děláme všechno pro to, aby naše město dostalo svou šanci. Náš projekt "Nové Vítkovice" na oživení takzvané Dolní oblasti Ostravy-Vítkovic představuje v současnosti největší projekt urbánní regenerace v Česku a střední Evropě," říká Jan Světlík, ředitel Vítkovic, které do kandidatury Ostravy zatím vložily kolem deseti milionů korun.

Vyšší počet návštěvníků pivovaru než současných více jak 200 tisíc za rok si od výhry Plzně slibuje Plzeňský Prazdroj. Slovo Plzeň nebo spíše "Pils" je po celém světě známé v souvislosti s pivem i mezi lidmi, kteří leckdy ani netuší, že jde o název města kdesi ve střední Evropě. Spojení s titulem Evropské město kultury by tak byla pro pivovar další reklama. "Jelikož symbolem Plzně je plzeňský ležák a Plzeň se představuje jako město piva, projekt samozřejmě podporujeme a snažíme se ho propagovat také my," reaguje mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Města i podnikatelé přitom doufají, že se po výhře potvrdí dobré zkušenosti řady evropských měst kultury. Na každou investovanou korunu se vrací až osm korun výnosů v oblasti turistiky a navazujících odvětví.

Černé město? Minulost

Ostrava, která do kandidatury zatím vložila okolo sto milionů korun, chce komisaře přesvědčit zejména dvoumiliardovým projektem přestavby takzvané Černé louky, kde stojí městské výstaviště. Na břehu řeky Ostravice by měla vzniknout nová čtvrť, v níž návštěvníci najdou novou koncertní halu, galerii umění či centrum moderní hudby. Město nezapomene ani na novou školu či byty. "Ostrava vznikla spojením desítek vesnic v době, kdy se tam našlo uhlí. Město tak nemá klasickou podobu s historickým jádrem, je atomizované. Díky tomu si můžeme dovolit postavit pár metrů od hlavního náměstí novou čtvrť," vysvětluje záměry města Čestmír Kopecký, ředitel projektu Ostrava 2015.

Ostravané apelují také na fakt, že ve vzdálenosti do 100 kilometrů od města žije více než 3,5 milionů lidí, pro něž je Ostrava jediným kulturním centrem. "Za socialismu přišlo do oblasti několik set tisíc lidí, pro které dosud nemáme vybudované dostatečné kulturní zázemí.

Až se tak stane, bude to zásadní impuls i pro rozvoj ekonomiky," domnívá se primátor Ostravy Petr Kajnar. Podobný názor sdílí i mluvčí největší tuzemské hutě ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová, podle které může výhra pomoci lákání odborníků do firem v ostravském regionu. "Zprofanovaná nálepka "černého města" může být důvodem toho, proč potřební specialisté z jiných krajů či zemí mohou odmítnout nastoupit do ostravské firmy," míní Breiová.

Také Plzeň se snaží upoutat na sebe pozornost a přesvědčit arbitry, že právě západočeská metropole je v Evropě jedním z největších kulturních center. Počítá se, že celkové náklady od města, kraje a státu na projekt Plzeň 2015 dosáhnou 2,6 miliardy korun. Z toho investiční projekty tvoří 1,7 miliardy, náklady města tedy půjdou do stovek milionů korun. Magistrát například počítá s novou budovou Západočeské galerie, stavbou plzeňského divadla, a projekty připravované v bývalém pivovaru na Světovaru - Muzeum designu. Provozní náklady včetně produkce a propagace vyjdou na 245 milionů.

Ekonomické přínosy vyplývají podle primátora Plzně Pavla Rödla hlavně z násobného navýšení počtu návštěvníků měst. Například Liverpool se posunul díky titulu na 5. místo v žebříčku návštěvnosti britských destinací. "Kulturní turista většinou přijíždí proto, aby v dané destinaci strávil delší čas, investoval do zážitku, čili je to turista ekonomicky přínosný," myslí si plzeňský primátor.

Hoteliéři jásají

Ale ne všichni zdejší podnikatelé sdílejí jeho nadšení. Zejména firmy, které s cestovním ruchem nemají mnoho společného. "To vše jsou vyhozené peníze. Je to klasický virtuální projekt, kdy se nalévají finance do něčeho, co má vznikat zdola. A ne direktivně masivními investicemi radnice," říká Plzeňan a majitel druhé největší firmy v Evropě na výrobu kompresorů Vít Linhart.

Opatrní jsou i obchodníci v centru města. Třeba majitel hračkářského obchodu Hračky Radost Jiří Ondřejíček. "Jestli to trvale přiláká víc turistů nebo lidí a potenciálních zákazníků, tak to možná význam má. Ale to nikdo asi neví. Navíc - kulturnost, to nejsou jen koncerty, výstavy nebo festivaly, ale i bezpečnost lidí a obchodů v ulicích a centru. A gangy místních zlodějů v tomhle Plzni dobrou reklamu nedělají," reaguje obchodník Ondřejíček.

Kandidaturu Plzně vítají spíš hoteliéři. "Pokud se tím Plzeň zviditelní, tak má celý projekt význam. Může to znamenat větší zájem o ubytování ve městě," soudí ředitel Hotelu Angelo Vladimír Novák. Angelo je dnes svými 144 pokoji, kongresovými sály a rozsáhlou restaurací v jazzovém stylu, jedním ze tří největších hotelů v Plzni. Hotel patří rakouskému řetězci Vienna International a Novák používá srovnání s Vídní. "Slavné výstavy, které se tam pořádají, přilákají spoustu lidí z ciziny. S tím se Plzeň nemůže sice rovnat, ale podobný princip tu uplatnit lze," dodává Novák.

Plzeň má pivo...

Věděli jste, že...

* Plzeň má bezmála 173 tisíc obyvatel a je čtvrtým největším městem v Česku
* první zmínky o Plzni pocházejí z roku 976
* mezi slavné rodáky patří podnikatel Emil Škoda, herec Miroslav Horníček, zpěvák Karel Gott či brankář Petr Čech
* partnerskými městy Plzně jsou třeba belgický Lutych, německé Řezno či slovenská Žilina

... Ostrava hutě

Věděli jste, že...

* Ostrava má více než 313 tisíc obyvatel, což znamená třetí příčku největšího města v Česku
* dějiny Ostravy začaly v osmém století našeho letopočtu
* mezi slavné rodáky patří například tenista Ivan Lendl, režisérka Věra Chytilová či písničkář Jaromír Nohavica
* partnerskými městy Ostravy jsou třeba chorvatský Split či německé Drážďany