S polským 3D filmem se divácí proletí nad rozbombardovanou Varšavou

Rozbořené domy a paláce, celé čtvrti srovnané se zemí - obraz Varšavy po skončení druhé světové války ukazuje nový polský film ve formátu 3D, který se od neděle bude promítat v muzeu Varšavského povstání.

Podle ředitele tohoto muzea Jana Oldakowského film Město trosek vznikl hlavně kvůli tomu, že si lidé narození po roce 1945 nedokážou představit, jak Varšava tehdy vypadala.

Pětiminutový snímek ukazuje polské hlavní město z jara 1945 z ptačí perspektivy. Jeho autoři ze studia Platige Image vybrali tu samou trasu, kterou létali piloti spojeneckých letadel s pomocí pro bojovníky ve varšavském povstání.

Přelet nad kulometným hnízdem

Diváci vidí třeba domy obklopující hlavní náměstí na Starém Městě, z nichž zbyly jen obvodové zdi, nebo někdejší ghetto, které nacisté přikázali zřídit v říjnu 1940 a které po potlačení zdejšího židovského povstání v polovině května 1943 němečtí vojáci prakticky celé srovnali se zemí.

Podle údajů, jež se objevují ve filmu, žilo ve Varšavě před začátkem druhé světové války 1,3 milionu lidí, v létě 1944, kdy vypuklo varšavské povstání, okolo 900 000. V lednu 1945, kdy na levý břeh Visly vstoupila sovětská Rudá armáda, mezi troskami živořilo méně než 1000 lidí.

Jan Oldakowski připomněl, že Varšava od roku 1939 zažila celkem pět fází ničení. Velké škody město utrpělo hned po vypuknutí druhé světové války v důsledku bombardování, v roce 1943 nacisté srovnali se zemí ty čtvrti, v nichž se nacházelo ghetto.

V roce 1944 byla městská zástavba poničena nejdříve během bojů v rámci varšavského povstání, jež začalo 1. srpna. Po jeho porážce o přibližně dva měsíce později nacistický vůdce Adolf Hitler nařídil vymazat toto město z mapy světa. Koncem druhé světové války bylo 85 procent Varšavy v troskách.

Ukázka z filmu (text pokračuje pod videem)

Oldakowski řekl, že po válce byly strženy ještě další budovy, které tehdejší úřady označily za neobyvatelné. Objevují se ale podle něho hlasy, že v některých případech mohly stavby padnout za oběť ideologii.

"Víme, že mnoho lidí Varšavu považuje za celkem ošklivé město, ale nelze ji neobdivovat za to, že se z naprostého zničení vzchopila a byla postavena znovu od základu," podotkl ředitel Muzea varšavského povstání.

Šlo většinou o černo-bílé snímky, takže při "vybarvování" pomáhali lidé, kteří ještě pamatují předválečnou Varšavu nebo barevné německé filmové týdeníky. Práce nad filmem jeho tvůrcům zabrala dva roky.

Oldakowski nevylučuje, že na podzim by se lidé na celý film, i když ne ve formátu 3D, mohli podívat na internetu.