Podnikatelské prostředí v Česku? Nic moc.

Mezi mnoha žebříčky srovnávajícími podnikatelské prostředí v různých zemích má indikátor „Doing Business“ z kuchyně IFC – odnože Světové banky – výsadní postavení. Vyniká hlavně tím, že je řada z jeho dílčích kritérií postavena na objektivním číselném srovnání a je „k věci“. Posuďte sami.

Srovnávají se doba a náklady potřebné k založení firmy a k ukončení podnikání. Mezi měřítka patří doba a náklady k vyřízení stavebního povolení a zapsání nemovitosti do katastru. Dalšími kritérii jsou souhrnná výše daní placených podniky (nejen daně z příjmu právnických osob), ale také počet hodin, který podnikatel potřebuje k uspokojení berních úředníků. Nechybí ani čas a náklady spojené se soudním vymožením smluvní pohledávky.

Jak si v žebříčku stojí Česko? Mezi 183 zkoumanými zeměmi jsme se za poslední rok posunuli z místa 82 na místo 63, přičemž jsme předhonili v rámci Evropy Bělorusko, Černou Horu, Itálii, Polsko a Albánii. Ze zemí EU zůstáváme ovšem spolu se zmíněnými Itálií a Polskem téměř na chvostu žebříčku. Níž najdeme už jen Řecko.

Posun v žebříčku směrem vzhůru je dobrou zprávou, kterou ale nelze přeceňovat. Podnikatelské kruhy reagovaly na tento vzestup konstatováním, že si zlepšení v podnikatelském prostředí příliš nevšimly. Není divu. K vylepšení pozice Česka přispěla dvě opatření, a to nižší daně a sociální odvody a změny v insolvenčním právu. První z opatření se sice týká všech firem, svým rozsahem je ale odsouzeno k tomu, aby ho spíš než sami podnikatelé vnímali jejich účetní. S druhým opatřením se podnikatelé většinou neměli možnost seznámit. Naštěstí pro ně. České pozici v žebříčku v nemalé míře pomohlo to, že na rozdíl od jiných zemí zdejší odpovědné orgány neházely podnikatelům nové klacky pod nohy.

V kterých oblastech máme největší rezervy? Při zakládání firmy (130. místo) jsou kritickými body počet potřebných právních úkonů (9) a související náklady. V daňové oblasti není až takovým problémem výše daní, nýbrž doba strávená s administrací daní (557 hodin ročně), která nemá v Evropě obdoby a v globálním měřítku ji překonají jen země jako Venezuela nebo Senegal. Vymožení pohledávky trvá téměř dva roky a stojí v nákladech třetinu z její výše, což Česko v rámci Evropy řadí k horší části Balkánu.

Za zmínku stojí ještě dva ukazatele, které sice nemají místo v popisovaném žebříčku, jsou ale jeho organizátorem pravidelně vyhodnocovány. Prvním je funkčnost pracovního trhu, kde si Česko stojí veskrze průměrně. Druhým potom je vyřízení přípojky k odběru elektřiny, v němž Česko s potřebnými 279 dny neslavně figuruje v poslední desítce globálního žebříčku.

Co překvapuje ve výčtu slabých míst českého podnikatelského prostředí? K jejich odstranění totiž není třeba žádných nákladných a převratných reforem, ale pouhého zefektivnění státní správy. Prosadí vláda reformy v tomto směru?

Než se ale v žebříčku eventuálně budeme mít šanci za dva roky posunout vzhůru, čeká nás za rok nejspíš citelný propad. Koalicí i opozicí svorně prosazené „řešení“ fotovoltaického problému zhorší pozici Česka přinejmenším ve dvou oblastech, a to zvýšením podnikových daní a zhoršením investorských jistot.

Autoři: Pavel Sobíšek