Polsko nám tají informace o nebezpečných potravinách, rozčilují se čeští inspektoři

Polsko nám nedává informace o tom, které potraviny obsahují průmyslovou sůl, zlobí se česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 

Své polské kolegy obvinila z toho, že o zdraví občanů svého státu pečují lépe než o spotřebitele v ostatních členských zemích EU, kam se vyvážejí potraviny vyrobené v Polsku.

"Polská strana se chová naprosto nestandardně a porušuje zásadní a závazná pravidla pro ochranu spotřebitele a jeho zdraví v rámci EU. Je to skandální," říká Daniela Kolejková z Ústředního inspektorátu SPZI. Její úřad v Česku spravuje systém rychlého varování (RASFF), který má partnery v EU upozorňovat na závadné výrobky na trhu.

Neúplné informace

Podle informací uveřejněných v rámci tohoto systému Polsko stáhlo ze svého trhu 793 tun soli a potravin. Po ověření bezpečnosti stažených potravin bylo polskými institucemi zpět na trh uvolněno jen zhruba deset procent zadržených výrobků. Jak (a především proč) bylo naloženo s těmi potravinami, které se do obchodů nevrátily, polská strana neuvádí.

Poláci přitom dosud své partnery uklidňovali, že průmyslová sůl používaná téměř deset let v polských podnicích není zdraví nebezpečná. Česká inspekce si stěžuje na pomalé předávání informací - v případě soli to trvalo více než měsíc. Navíc informace, které nakonec Poláci zveřejnili, jsou neúplné - chybí seznam konkrétních značek a výrobků, a tedy i možnost adekvátně reagovat.

Čeští inspektoři zatím nezaznamenali v odebraných vzorcích polské soli a výrobků z Polska žádné problémy, teď ale znervózněli. Rádi by se zaměřili na konkrétní výrobky od konkrétních producentů, aby zvýšili pravděpodobnost, že problematické výrobky - pokud problematické skutečně jsou - budou co nejrychleji nalezeny.

"Nechápu, proč kolegové z Polska vystavují podezření všechny polské výrobky na trhu," komentuje dění ministr zemědělství Petr Bendl s tím, že opět požádá o zásah Evropskou komisi a bude žádat o předání informací o polských producentech, kterých se problém se solí týká. "Přijde mi absurdní, že Polsko na svém trhu činí opatření na ochranu domácích spotřebitelů, ale neposkytuje informace, které potřebujeme k tomu, abychom podobně chránili veřejnost v ČR."

Polští hygienici nechápou reakci českých kolegů

Poláci jsou reakcí svých partnerů v systému RASFF překvapeni. "Technická sůl je pouze méně slaná, jinak se od soli potravinářské neliší," řekl HN mluvčí polské Státní hygienické inspekce Jan Bondar. "Akreditované laboratoře prozkoumaly všechny potraviny a nenalezly ani kousek klobásy, kde by dioxiny, těžké kovy nebo jiné škodlivé látky překračovaly povolené normy."

Česká zemědělská a potravinářská inspekce si ale stěžuje, že informační vakuum je v přístupu Poláků běžnou praxí. Podobně skoupé na slovo jsou polské úřady i v případě zkažených vajec, ze kterých údajně polský podnikatel vyráběl sušený prášek pro potravinářské provozy.

"Dodnes nikdo neví, zda se ještě nevyrábí a co vlastně obsahuje. Postup je obdobný - embargo na informace," upozorňuje Daniela Kolejková. Polská média spekulovala, že vaječný prášek vyrobený ze zkažených vajec obsahoval zdraví nebezpečné mikroorganismy nebo karcinogenní látky. Čeští inspektoři mohou ještě měsíc poté, co se případ dostal do novin, stále jen spekulovat. Oficiální místa totiž zatím dostatek informací nepodala.

Průmyslová sůl se zřejmě celých deset let používala k výrobě potravin v různých polských podnicích. "Je téměř jisté, že se nejen sama sůl, ale i výrobky, které ji obsahovaly a možná ještě obsahují, dostaly na trh v Evropské unii i na náš trh," říká Daniela Kolejníková. "Neumím si vůbec představit, jak je možné, že se to nezjistilo dříve. U nás není taková situace vůbec myslitelná."

Průmyslová sůl v uzeninách a pečivu

Průmyslovou sůl místo potravinářské prodávaly tři polské firmy velkovýrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám nebo pekárnám po celém Polsku celé desetiletí. Motivace je zřejmá, podle Daniely Kolejníkové je cena jedlé soli třikrát vyšší než cena soli průmyslové.

Polští policisté se případem začali zabývat na konci února, zadrželi pět lidí, kteří na podvodu se solí měli vydělávat.

I když zdravotní rizika podle polských hygieniků nehrozí, dovoz balené soli z Polska byl u nás zastaven a česká veterinární správa a potravinářská inspekce odebraly řadu vzorků polských potravin, průmyslovou sůl v nich ale neobjevily.

Už v první fázi případu průmyslové soli nebylo ministerstvo spokojeno s tím, jak o něm Polsko informovalo. Ministr zemědělství Petr Bendl postrádal zejména seznam firem, které průmyslovou sůl používaly, a také váznoucí spolupráci s polskými partnery.

Prášek ze zkažených vajec

Skandál se solí ještě neopadl, a Polsko už řešilo další problém. Podle zpravodajských agentur zadržela polská policie desítky tun prášku ze sušených vajec, který se používá například při výrobě těstovin, majonézy nebo sušenek. Měl obsahovat několikasetnásobně více nebezpečných bakterií, než povolují normy.

Tehdejší tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil se o kauze dozvěděl z médií, důvodem podle něj mohlo být, že se do Česka problematický výrobek nedostal. I v tomto případě inspekce ani po měsíci nemá jasno.

(S přispěním Martina Ehla.)

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků