Podívejte se, kolik kilogramů jablek nebo vepřového cestuje sem a tam přes naše hranice

Minulý rok se z Česka do sousedního Německa vyvezlo 5500 tun jablek. Ale ve stejné době k nám ale z Německa nazpět připutovalo 5100 tun jiných jablek.

Loni také například do Německa zamířilo 41 tisíc prasat. Ale během roku zase z Německa do Česka přicestovalo 48 tisíc jiných prasat. A podobně s Česko vyměňuje potraviny s řadou dalších zemí. Proč?

Hlavním důvodem, proč se zelenina nebo vepřové a hovězí takhle míjejí v protisměru, jsou rozdílné ceny u různých dodavatelů - byť rozdíly jsou nezřídka v řádech haléřů. "Je to obchod, peníze rozhodují," říká každý, s kým HN o cestování potravin mluvily.

Je-li cenový rozdíl značný, má posílání jídla tam a zpět alespoň tržní logiku. Často ale nižší ceně uměle napomohou zákony daného státu. Třeba v Polsku mají zemědělci daňové úlevy, o jakých se těm našim může jen zdát.

Dalším mechanismem, který vír cestování potravin roztáčí, jsou podsazené ceny. Typická je situace, kdy obchodníci prodají část zboží za běžnou cenu v domovské zemi a to, co jim zbude (často kvůli nižší kvalitě), se slevou odešlou do zahraničí, aby utržili alespoň něco.

O konkrétních případech lidé z potravinářské branže mluví neradi, a pokud už, tak pouze anonymně, jako jeden z drůbežářů, které HN oslovily. "Zažil jsem, že do Česka přišla vejce jeden kus za devadesát haléřů v době, kdy byla výrobní cena kolem koruny padesát," popsal, jak moc může být cena pod reálnými náklady.

fotogalerie: Podívejte se, kolik kilogramů jablek nebo vepřového cestuje od nás za hranice a zase zpátky

Tam jablka, zpět džus

Jak moc bezdůvodná škatulata, hejbejte se zatěžují životní prostředí, zatím nikdo v rámci Česka ani nespočítal. Alespoň malý výsek výpočtů tohoto druhu zveřejnilo minulý měsíc občanské sdružení Ekoport.

Na základě dat shrnujících dopady hnojení, zavlažování a další péče o jablka, stejně jako skladování a přepravy, vystavili "ekologický účet" tuzemským jablkům a těm dovezeným z Itálie.

Výsledek? Kilogram jablek dovezených z Itálie zatíží životní prostředí stejně jako tři kilogramy českých jablek. "Jablek se tenhle exportní a importní kolotoč týká nejvíc," říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie. A dodává, že jablka patří mezi zboží, které z Česka nejprve vycestuje, aby se sem potom znovu vrátilo.

"Vyvezou se do Německa nebo do Polska a tam se promění třeba v džus nebo se přidají do marmelád a znovu se vrátí do Česka. U nás se jablka zpracovávají vlastně jen do kojeneckých výživ," líčí Ludvík.

Právě s Německem, které zmiňuje, máme největší jablečnou "výměnu". Loni se k našim západním sousedům vyvezlo 5500 tun jablek, z Německa k nám připutovalo ve stejné době 5100 tun jablek.

Steaky vyříznout, zbytek vrátit do Česka

Podobně klikatou cestu jako jablka absolvuje ve velkém i české mléko. "Vyvážíme hodně surového mléka, například do Německa, kde se z něj vyrobí jogurty nebo zakysané nápoje a zase putují zpátky do Česka," popisuje Jiří Kopáček z Českého svazu mlékárenského.

Lví podíl na tomto koloběhu mléka mají mlékárny, jejichž mateřské nebo sesterské společnosti sídlí mimo Česko. "Je to například Pragolaktos. Třetinu mléka, které od zdejších zemědělců vykoupí, posílá ke zpracování do Drážďan," vysvětluje Kopáček.

Obdobná je situace i v západočeské firmě Net Kralovice. Ta do loňského roku mléko vykupovala i zpracovávala. Na sklonku roku však propustila většinu zaměstnanců a zdejší výrobu utnula. "Vykupujeme asi 240 tisíc litrů mléka denně, z toho 220 tisíc posíláme do Německa," potvrdil mi jednatel firmy Michal Radoš.

Kromě jablek a mléka absolvuje cestu tam a zase zpátky také třeba české hovězí. "Pokud jde o hovězí, je Česko soběstačné, a ještě můžeme hodně vyvážet," říká o stávající situaci na trhu Jaromír Kloud z Českého svazu zpracovatelů masa.

Proč se k nám tedy relativně velké množství hovězího vůbec dováží? "Hovězí se často prodává do Německa, kde jsou vyšší výkupní ceny. Jenže Němci z něj chtějí hlavně maso na steaky. Zbytek nepoužijí, hovězí se u nich do párků nebo do paštik od aféry s BSE skoro nepřidává. A tak zbytek masa prodají na výrobu uzenin zase nám," líčí Jaromír Kloud.

S Němci si posíláme také vepřové. V protisměru se na dálnici míjejí nejen chlazené kusy masa, ale i živá zvířata. Zamávat takhle mohlo 41 tisíc prasat, která loni mířila z Česka do Německa, svým 48 tisícům kolegů, kteří se ve stejném období přesunovali k nám.

Naopak na trase směrem na východ se takto potkává drůbež, již si vyměňujeme se Slováky. Během března roku 2011 tak od nás na Slovensko odjelo 203 tisíc živých nosnic... Slováci nám jich poslali 216 tisíc. Obdobné to bylo i s drůbeží poraženou.

Bez chutě a vůně

I kdybychom si odmysleli zbytečný smog, zbytečné hektolitry nafty a zbytečně vyjeté koleje v silnicích, je tu ještě chuť a vůně potravin.

Zelenina a ovoce se kvůli cestování obvykle zavírají do kontejnerů s kontrolovanou atmosférou, která zpomaluje jejich zrání. Co to s nimi udělá, jsem před časem probírala s profesorem Goliášem z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

"Chuť je špatná a vůně téměř žádná. Tvorba aromatických látek souvisí se zráním, a to se v atmosféře se sníženým obsahem kyslíku zpomalí. Pro konzumenta to není nejlepší řešení," komentoval proces, kterým prochází mnohá zcestovalá jablka či rajčata. Zvířata jsou zase zbytečnými přesuny stresovaná, což se podepisuje na kvalitě jejich masa.

Jenže chuť a vůně nejsou tím, co primárně řídí trh. Řídí jej zákony byznysu. Existuje vůbec způsob, jak tuhle nechtěnou a samovolně narůstající cestovní agenturu pro potraviny zkrotit?

• Diskuse
• Celkem 102 příspěvků