Bratislavské Odcházení Václava Havla postihuje mechanismus „lidského zvěřince“

Mimořádně propracovaný tištěný program k inscenaci hry Václava Havla Odcházení ve Slovenském národním divadle v Bratislavě doprovází kromě dávné eseje Jana Grossmana o dramatikově poetice také vynikající texty Martina Porubjaka, Jany Patočkové a Martina Bútory.

Aby editoři programu zdůraznili Havlův dar sebeironie, zařadili do něj také dramatikovy důvtipné typogramy a komickou kresbu Panovník, kterou udělal v deseti letech. To vše lze přečíst také jako nepřehlédnutelný projev slovenské úcty k osobnosti českého autora i bývalého československého prezidenta, který se sobotní premiéry své hry zúčastnil.

Paradoxně, čím víc se Odcházení inscenuje, tím víc se uvolňují ruce inscenátorům, výklady se oprošťují od divadelního básnění, z textu se ve své autenticitě obnažuje dramatik a hra nabývá na nadčasovosti. Nejnovější inscenace bratislavského Slovenského národního divadla je toho důkazem.

Recenze pokračuje pod galerií

 

Další

Opouštění a sebeúcta

Havel zůstává věrný principům absurdního divadla. Právě od této skutečnosti se odpichují slovenští inscenátoři a navazují tak na vlastní zkušenosti s Havlovou dramatikou. Režisér Peter Mikulík již v šedesátých letech inscenoval Havlovu Zahradní slavnost a Vyrozumění, proto i dnes ho spolehlivě vede osobitý jazyk autora i vlastní smysl pro rozkrývání vyprázdněnosti (nejen politických) floskulí a frází, jejichž významy jsou nejvíce neseny bravurou herců.

Proto jsou navzájem zaměnitelné nejenom proslovy odcházejícího politika Riegera (svérázného, ale naprosto přesného Mariána Labudy) s nastupujícím Kleinem (Jozef Vajda), ale také repliky všech hrdinů v překvapivě gradující scéně, kterou sám autor nazývá "jen" balábilem a která tak přebírá funkci katarze, aniž jí původně chtěla být. Režie si totiž nezakládá na obrazoboreckém metaforickém podobenství rozpadu světa, ale na přímém a logickém postižení mechanismu "lidského zvěřince", inscenovaného formou jemného groteskního realismu.

Téměř prázdnou scénu lemuje stříbrná železná ohrada, typická pro architekturu novodobých sídel. V centru jeviště je umělý trávník a na něm spíš neorganizovaně rozhozený zahradní nábytek. Žádný "višňový sad", žádný patos. Přestože se dramatik v textu opírá o dvě nejslavnější světové hry o odcházení (Shakespearova Krále Leara a Čechovův Višňový sad) inscenace je spíš o "opouštění" - o existenciálních situacích, kdy hrdinové volí mezi opouštěním postů nebo zachováním sebeúcty; kdy opouštějí druhé, ale i sebe samé. Citace těchto her nesvádí tvůrce k "inscenování v inscenaci", ale znovu jen k odstupu od "zešílení" kancléře, který podobně jako Král Lear rozdělil majetek a ztratil rozum i blízké, a od sentimentu, jenž plyne z ustupování starého novému.

Jako klíč k hereckému ztvárnění slouží věta Riegerovy přítelkyně, která ho nazve nejen "starým prasákem", nýbrž i "parodií prasáka". Střídmá parodizace postav tak podtrhuje jejich archetypálnost a máme co do činění s parodií bývalého kancléře, budoucího vicepředsedy, poradců poradců. Důsledkem rafinovanosti takového přístupu je vytvoření půdy pro hladké sebereflexivní vstupy dramatika do hry, s nímž herci vedou tvůrčí dialog. (Hlas autora i zde namluvil Václav Havel.)

Nepitvořte se, prosím

Známá je dávná historka, kdy nejmenovaný slavný slovenský herec v době studování role v Zahradní slavnosti usiloval o její přílišné "pokomičtění". Sám autor ho tehdy zdvořile požádal - řečeno slovy z dnešní hry - aby se nepitvořil. Herec poslechl a jeho postava byla nejlépe zahraná, jak ji kdy dramatik viděl.

"Poselství" z minulosti přispělo k havlovské interpretaci Havla také v Odcházení. Osud bývalého politika a budoucího směšného politika v jedné osobě končí decentní fraškou završenou živým obrazem široké "politické rodiny" - něco na způsob skupinového fotoportrétu, jaké se dělají na začátku vládního období nové garnitury. Dějiny mohou začít. Dějiny se opakují.

Václav Havel: Odchádzanie. Překlad: Milan Lasica. Režie: Peter Mikulík. Slovenské národní divadlo Bratislava. Premiéra: 22. 11.

VÍCE: http://www.snd.sk

Další představení:

25. listopad 2008 - 19:00
16. prosinec 2008 - 19:00
30. prosinec 2008 - 19:00
17. leden 2009 - 19:00
20. únor 2009 - 19:00