Když stavbyvedoucí nepřijde ráno včas na stavbu, má smůlu: práce se prostě nerozběhne. 
"Lidi jsou jen lidi," říká Martin Borovka.
Nový třiatřicetiletý generální ředitel Staveb silnic a železnic může o poměrech na stavbě mluvit, aniž by planě teoretizoval.
V SSŽ, čtvrté největší tuzemské stavební firmě, strávil celou svou dosavadní kariéru. Z pěšáka na stavbě se vypracoval až na nejvyšší post a letos v lednu se stal nejmladším šéfem v branži.
Kdo se chce dostat "z nuly na sto" v jedné firmě, musí si podle Borovky najít práci, která mu po všech stránkách sedí, nesmí se nechat semlít v provozu a nesmí se bát konfliktů ani nepřátel. Borovka měl navíc trochu štěstí, za zády zkušeného strážného anděla a výdrž - v SSŽ šlape vzhůru už 14 let.
Stavař po francouzsku
Když Borovka v roce 1988 nastupoval na sportovní gymnázium v Praze, mezi angličtináři a němčináři už nebylo volno. Dědeček studoval v Paříži, a tak volba nakonec padla na francouzštinu, která Borovkovi záhy otevřela dveře do světa. Po gymnáziu nastoupil na stavební fakultu - oba rodiče jsou stavaři a druhý dědeček byl zed-ník.
Jako student ČVUT dostal Borovka unikátní nabídku.
Na francouzštinu chodil dál do Francouzského institutu, kde jednoho dne v roce 1992 obdržel pozvánku na recepci s francouzskými podnikateli. "To bylo v dobách raného kapitalismu. Průmyslník, který bydlí v hotelu Intercontinental, je pro vás největší hvězda. A tak si vezmete sako, nejlepší košili, a jdete," vzpomíná Borovka.
V průběhu recepce se dal do řeči s nejvyšším šéfem silničářské firmy Entreprise Jean Lefebvre, která v roce 1992 přišla do Česka jako jeden z prvních větších francouzských investorů a zprivatizovala SSŽ.
"Táta v SSŽ pracoval. Když jsem mu ukazoval vizitku šéfa firmy, co je koupila, a říkal jsem, že ho znám, vypadal hodně překvapeně," říká Borovka.
Prázdniny u stroje
Když pak do SSŽ přišel pokyn, aby do Paříže poslali několik lidí na praxi, u Borovků zpozorněli. Ve hře byla nabídka na dvě místa pro studenty, kteří by v létě jezdili na praxi a Francouzi by jim sponzorovali studium.
V létě 1993 vyrazil Martin Borovka poprvé na praxi "k finišeru" za 6500 franků na měsíc. Další léto už měl na starosti pracovní četu a rozestavěné parkoviště u supermarketu. "Tehdy byli s lidmi v podobně těžké situaci, jako jsme teď my. Měl jsem dvacet Afričanů, kteří prostě jedou svým tempem," říká Borovka.
V roce 1995 odjel do Francie tři roky studovat s podmínkou, že pak u firmy zůstane. Nejdřív pracoval pro Francouze na stavbě dálnice v Alpách, kde si toho vyzkoušel více, než bylo původně v plánu. Jeho šéf dostal infarkt a Borovka musel zaskakovat jako stavbyvedoucí jednoho úseku.
Když se vrátil do Prahy, tehdejší dlouholetý šéf SSŽ Bořivoj Kačena už o něm věděl. "Už tehdy, před osmi lety, jsem si ho zařadil na seznam kandidátů, kteří by mě mohli jednou vystřídat," říká Kačena, který nastoupil do SSŽ už v roce 1966 a od roku 1988 firmu řídil.
Od letošního ledna si ponechal kontrolní funkci jako člen představenstva a výkonné řízení předal Borovkovi.
Moravská diplomacie
Po návratu z Francie dostal Borovka na starosti dálnici u pražského letiště, o dva roky později pobočku v Karlových Varech a v roce 2002 ho firma poslala do Zlína.
"Jeho výhoda je, že začal skutečně od píky," říká Borovkův známý ze Zlína Josef Duda, šéf fotbalového klubu FC Tescoma, kde je SSŽ už pátý rok sponzorem. Duda Borovku vykresluje jako "extrémně dynamického" manažera, který umí rychle vyřešit problémy a který rychle pochopil, co má jako manažer ve službách zahraničního investora za úkol: "Maximalizovat zisk, ošetřovat majetek a nedávat žádné zbytečné sociální výhody."
Borovka měl ve Zlíně za úkol převzít nově koupený místní stavební podnik PSG a postavit ho na nohy. "Zlín, to byl můj nejhezčí projekt. Tam jsem si zakládal pobočku de facto od nuly," říká Borovka. I když jako "Pražák, který přijel do Zlína nastavovat procesy", narazil na velkou počáteční podezíravost. Zvlášť v odvětví, jako je stavebnictví, kde šéf do třiceti let vypadá podivně.
"Kdo přijel do Zlína a zavelel, že v Praze to děláme takhle, ten rychle pohořel," říká Borovka, který se ve Zlíně na dva roky usadil. Podle Dudy i podle zlínského hejtmana Libora Lukáše, který u SSŽ objednával řadu staveb, místní nakonec vzali Borovku za svého. "Strávil tady dlouhou dobu, určitě byl taky ve sklípku a na slivovici a poznal, že tady ta kultura má trochu pospolitější charakter než na západním břehu řeky Moravy," říká Lukáš.
Borovka pro zlínský fotbalový klub fungoval i jako člen představenstva. Podle Dudy se na řízení klubu aktivně podílel a přinášel svěží pohled z byznysu. Svého místního zástupce Josefa Štafu mají SSŽ v představenstvu klubu i nyní.
SSŽ na Zlínsku pod Borovkovým vedením stavěly například obchvat Otrokovic.
Připrav si svou půdu
Jedním z nynějších plánů šéfa SSŽ je uplatnit svou zlínskou zkušenost ve velkém a profilovat se víc jako lokální firma, která je v regionech zabydlena stejně dobře jako místní stavební podniky. Proto třeba společnost nechává svým dcerám jména jako Silnice Brno nebo ODS-Dopravní stavby Ostrava.
Lepší organizace celostátní sítě byla jedním z úkolů, které Borovka dostal na přelomu let 2004 a 2005, kdy si jej Kačena a francouzští majitelé povolali zpátky do Prahy. Podnik za předchozích pět let více než zdvojnásobil svůj výkon ze sedmi na šestnáct miliard, a tak francouzský majitel - dnes přejmenovaný na Eurovia - začal vyžadovat reorganizaci, aby firma fungovala efektivně. Tyto změny měl Borovka na starosti jako poslední zkoušku před povýšením a zároveň dostal možnost připravit si podnik tak, aby fungoval podle jeho představ. Oddělil od SSŽ do zvláštní společnosti všechno to, co nesouviselo přímo se stavebnictvím, jako je účetnictví, informační technologie nebo výzkum, a snížil počet "technicko-hospodářských pracovníků" o čtvrtinu, tedy o 260 lidí.
V regionálních pobočkách zrušil duplicitní místa a jejich šéfům přidělil větší odpovědnost za jednotlivé rajony.
"Původně jsem chtěl skončit o rok dřív," říká Kačena, který letos prodělal komplikovanou operaci zad a ze zdravotních důvodů už nechtěl mít firmu na starosti sám. "Nakonec jsme se ale dohodli, že tu budu dělat Martinovi zázemí až do konce roku 2008," dodává Borovkův hlavní kouč.
"Několikrát se Martinovi zdálo, že jeho kolegové ze školy už jsou v náročnějších pozicích, zvlášť když ho začali ostřelovat head-hunteři. Ale přesvědčil jsem ho, aby byl trpělivý. Mít audi a velký plat ještě neznamená, že má někdo zkušenosti," říká Kačena.
Předávání funkce pro něho bylo životní událostí. Loni na Silvestra Kačena pozval členy představenstva s manželkami na společnou večeři a zorganizoval ceremoniální podpis předávacích protokolů těsně před půlnocí. "V 23.45 jsme začali a ve 23.55 byl Martin generální ředitel," vzpomíná Kačena, podle něhož je odchod potřeba dát najevo jednoznačně, "jinak je to vždycky špatně".
Mrtvá sezona
Pro Borovku začíná angažmá napínavě, protože největší státní zakázky na dálnice a železnice se po volbách přestaly vypisovat a soutěžit se začíná až teď. "Rvačka bude velká," říká šéf Skansky Zdeněk Burda. Borovku, o generaci mladšího konkurenta, vykresluje s respektem. "Jeho věk je naprosto nezvyklý, ale nemyslím si, že by ho to nějak handicapovalo. V jeho vybavení moudrostí, rozhledem a zkušenostmi není takový rozdíl, jak by to na první pohled vypadalo," říká Burda.
S Borovkou se v nejbližší době střetnou v soutěži o poslední úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem. Do konce roku by měly být vypsány další podobné tendry v rozsahu 35 až 40 miliard korun.
Pro SSŽ se jedná o klíčové živobytí, a Borovka tak má před sebou důležitou premiéru.
Stavby silnic a železnic loni zvedly výrobu na 19,6 miliardy korun a dosáhly hrubého zisku 860 milionů. "Letošní čísla budou stejná jako loni, další rok už musí být růst," prohlašuje Borovka. Podle Burdy jsou SSŽ, ale i ostatní stavební firmy "v zásadě odsouzeny k úspěchu" vzhledem k množství peněz, které jsou v evropských fondech určené na dopravní infrastrukturu.
Borovka je opatrnější podle zásady neříkej hop, dokud nepřeskočíš. "Budu spokojen, až to uvidím podepsané, potvrzené a peníze tu budou," říká Borovka.
Kromě obíhání zakázek tak, aby pro SSŽ udržel postavení jedničky v dopravním stavitelství, chce nový šéf zvládnout v nejbližších letech ještě dva úkoly. Vylepšit situaci na Slovensku, kde Francouzi svěřili pod jeho správu své tamější firmy, a pozměnit image SSŽ tak, aby společnost byla atraktivní pro mladší lidi. "Bez nich to do budoucna nepostavím," říká třiatřicetiletý šéf.
Všechny díly seriálu najdete na: www.ihned.cz/xrad
