Ředitele pro strategický a investiční rozvoj pražského Dopravního podniku Tomáše Jílka jsme se zeptali na to, jak to bylo při záplavách metra před pěti lety a zda by tentokráte metro velké vodě odolalo.

Dá se s odstupem času říci, proč k tak masivním záplavám metra před pěti lety došlo?
Z tehdy provedených šetření příčin zaplavení metra se jednoznačně jako zásadní ukázalo nedostatečné utěsnění kabelových průchodů. Je třeba si uvědomit, že do prostor metra procházejí v každé stanici desítky kabelů a dalších inženýrských sítí. Zmíněné netěsnosti především v oblasti Karlína a Libně byly rozhodující příčinou zatopení trasy B metra, odkud voda dále pronikla do ostatních dvou tras.

Co všechno se udělalo pro zvýšení bezpečnosti metra proti povodním?
Všechny stanice, s výjimkou Invalidovny a Florence, jsou dnes chráněny proti povodňové hladině na úrovni roku 2002 s rezervou 60 cm. Repasovány včetně všech průchodů kabelů a případně dalších inženýrských sítí jsou veškeré tlakové uzávěry, resp. předěly v ohrožených úsecích metra, tzn. v celé oblasti, kde bylo metro zaplaveno. Uvědomíme-li si, že jsou vybudovány i protipovodňové zábrany a valy podél koryta Vltavy, je metro zabezpečeno 3 stupni ochrany. U stanic Florenc a Invalidovna sice nebylo možno provést plné zabezpečení, ale i zde jsou realizovány 2 stupně.

Víte o nějakých podobných případech ze světa, kdy došlo k tak masivnímu zaplavení metra?
Jsou sice známy případy měst, kdy bylo metro postiženo povodněmi, ale ne v takovém rozsahu. V Praze se jednalo nejméně o 500letou vodu, což je případ zcela výjimečný. Protipovodňová ochrana byla v souladu s platnými předpisy a normami budována na vodu 100letou a metro odolávalo ještě při průtoku více než dvojnásobném.

Kdyby přišly záplavy znovu, nehrozí, že by metro bylo opět pod vodou? Dá se vůbec zajistit, aby metro něco takového přežilo bez úhony?
S ohledem na výše uvedené jsem opravdu přesvědčen, že metro by povodni úrovně roku 2002 odolalo, snad s výjimkou zmíněných stanic, kde by mohlo dojít k lokálnímu zaplavení vestibulů a eskalátorových tunelů, ale voda by se neměla dále šířit. Lokální průniky vody v případě eventuelní místní poruchy stavební konstrukce za současného stavu protipovodňového zabezpečení nemohou způsobit ani zdaleka škody rozsahu blížícího se roku 2002.

Jsou chráněny už i stanice Florenc a Invalidovna, u kterých se při zvyšování protipovodňové bezpečnosti dopravní podnik odvolával na technické problémy?
U obou stanic je zajištění jejich plné ochrany podmíněno přitížením podzemních konstrukcí, což lze efektivně provést pouze dostavbou nadzemních objektů. U stanice Invalidovna již byla zahájena příprava takovéto výstavby. Znovu opakuji, že i u těchto stanic nehrozí rozsáhlé zaplavení, celé koryto Vltavy je v těchto lokalitách na úroveň hladiny z roku 2002 zabezpečeno a dotčené tlakové předěly repasovány.

Klade se při stavbě nových stanic metra větší důraz na bezpečnost než dříve?
Na bezpečnost byl vždy kladen maximální důraz, to nelze spojovat s protipovodňovou ochranou. Navíc se nové stanice nebudují v záplavových zónách.

Kolik stálo napravení škod na metru po povodních?
Náprava povodňových škod v metru a na dalších objektech MHD stála necelých 7 miliard korun; rekonstrukce, posílení a dobudování protipovodňové ochrany přišlo na více než 600 milionů korun.