Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz připravily srovnávací žebříčky vysokoškolských fakult pro deset oborů.

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

Mezi strojaři rozhodla věda, vyhrálo VUT Brno

Obor strojírenství má v Česku velkou tradici, díky které se těší v tomto oboru stále poměrně velkému světovému renomé. Jaké výhlídky mají v pokračování započatých tradic další generace, které vyrůstají na strojírenských fakultách.

Podle srovnávacího hodnocení Hospodářských novin je u nás nejlepší Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, kterému prvenství v žebříčku vynesla především vědecká a výzkumná činnost. V těsném závěsu pak bylo Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze a s velkým bodovým odstupem třetí ve srovnání vyšla Fakulta strojní Technického učení Liberec.

Srovnání Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, absolventů fakult, expertů z oboru. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly, včetně tabulky, která ukazuje celkové výsledky - ZDE.

 

1. FSI VUT Brno

2. FS ČVUT Praha

3. FS TU Liberec

 


Jaké obory již byly hodnoceny:

Čtěte také: Nejlepší práva jsou na Univerzitě Karlově
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání právnických fakult?)

Čtěte také: Nejlepší medicína je v Brně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání lékařských fakult?)

Čtěte také: Nejlepší architektura je na VŠUP v Praze
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání fakult architektury?)

Čtěte také: Chemie: vyhrála Univerzita Karlova. Jen těsně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání chemických fakult?)

Čtěte také: Když sociologii, tak v Brně. Pražská FSV je tře
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání v oboru sociologie?)

Čtěte také: Informatika: skvělý "Matfyz" Univerzity Karlovy
(Orientační srovnání v oboru informatiky, existuje velké množství fakult, které učí každá trochu něco jiného?)


 

Celkový výsledek (bodové hodnocení)

Věda *

Absolventi

SvětovostExperti

Zájem

Celkem
1. FS VUT - 151.-3. FS VŠB-TU - 41. FS ČVUT - 51. FS ČVUT - 51. FS ZČU - 51. FS VUT - 30,5
2. FS ČVUT - 121.-3. FS VUT - 42. FS VUT - 42.-3. FS VUT - 3,52. FS VUT - 42. FS ČVUT - 28,5
3. FS TUL - 91.-3. FS ČVUT - 43. FS TUL - 32.-3. FS TUL - 3,53.-4. FS ČVUT - 2,53. FS TUL - 16
4. FS VŠB-TU - 64.-5. FS TUL - 1,54. FS ZČU - 24. FS ZČU - 23.-4. FS VŠB-TU - 2,54. FS VŠB-TU - 15,5
5. FS ZČU - 34.-5. FS ZČU - 1,55. FS VŠB-TU - 15. FS VŠB-TU - 15.  FS TUL - 15. FS ZČU - 14,5

*výsledek se násobí třemi 

   

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Přehled o absolventech - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o školy - výsledky čtěte ZDE

 



1) Patenty i nejlepší vědu mají v Brně

Proč toto kritérium: Ve strojírenství považujeme vlastní vědeckou činnost za důležité, zvlášť s přihlédnutím k množství patentů.

Co jsme zjišťovali: Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum jsme zjistili celkové vědecké dotace za období 2002-06, jejich výsledky a "váhu" (lépe jsou hodnoceny patenty nebo články do prestižních světových žurnálů než například příspěvky na konferencích).

Jak hodnotíme výsledky: Srovnali jsme jednak absolutní pořadí v celkové váze vědeckých výsledků, jednak relativní pořadí (výsledek jsme vydělili počtem pedagogů). Každému z žebříčků jsme dali váhu 50 %.

Pořadí v absolutních vědeckých výsledcích (podle váhy)

FSI VUT Brno
FS ČVUT Praha
FS TU Liberec
FS VŠB-TU Ostrava
FST ZČU Plzeň

 15 050,82
 9525,94
 1925,89
 1233,05
 744,82

Pořadí v relativních věd. výsledcích (vážené v přep. na učitele)

FSI VUT Brno
FS ČVUT Praha
FS TU Liberec
FS VŠB TU Ostrava
FS ZČU Plzeň    

54,93
 36,42
 20,76
 8,85
 7,60

Pořadí podle váž. patentů na učitele

SI VUT Brno
FS TU Liberec
FS ČVUT Praha
FS VŠB TU Ostrava
FS ZČU Plzeň  

26,56
 2,71
 2,49
 1,43
 0

Pořadí podle impaktovaných článků na učitele

FSI VUT Brno
FS ČVUT Praha
FS TU Liberec
FS ZČU Plzeň  
FS VŠB TU Ostrava

12,82
 9,81
 5,53
 0,74
 0,68

V oficiálních vědeckých výsledcích je Fakulta strojírenství VUT v Brně lepší než její konkurence z pražské ČVUT. A to ať počítáme absolutně (podle celkového počtu výsledků a jejich váhy) nebo relativně (na jednoho pedagoga) či podle patentů. Pražští strojaři výsledek zpochybňují, lepší zdroj než databáze Rady vlády pro vědu a výzkum však není k dispozici.

V období 2002 - 2006 dostaly VUT i ČVUT z rozpočtu téměř shodné sumy na vědu - kolem 680 milionů. Ale podle Rady vlády pro vědu a výzkum ji výrazně lépe zhodnotilo Brno (výsledky s váhou přes 15 000) než Praha (9525). Obě školy mají podobný počet pedagogů, takže Brno vyhrává i v relativním přepočtu (podle úvazků).

Strojaři z VUT se také podíleli na více patentech, nadto důležitějších - mají váhu 7278. To je zhruba taková hodnota, jako kdyby si zaregistrovali čtrnáct mezinárodních patentů. Váha pražských patentů je oproti tomu »jen« 653, tedy zhruba jako jeden mezinárodní patent. Brno vítězí i ve světových vědeckých časopisech, tzv. impaktovaných.

Rada vlády však Praze nezapočetla některé projekty, na nichž strojaři spolupracovali s jinými fakultami. »V databázi na to nemají kolonku, takže nelze rozlišit, které fakultě patří jaké výsledky,« posteskl si pražský proděkan Josef Kokeš. Jiná čísla nicméně neměl k dispozici.

Za těmito obry následují s velkým odstupem Liberec a potom Ostrava. Tamní školy dostaly méně peněz a mají méně učitelů; Liberec přitom státní dotaci zhodnotil relativně lépe než Praha (v přepočtu na každý milion dotace vytvořil výsledky s větší vahou).
V žebříčku je poslední Plzeň. V daném období neměla na kontě žádný patent. V přepočtu na učitele však předstihla alespoň Ostravu v článcích do prestižních časopisů.

Celkový výsledek ve vědě
(výsledek v této kategorii se násobí třemi)

FSI VUT Brno
FS ČVUT Praha
FS TU Liberec
FS ZČU Plzeň  
FS VŠB TU Ostrava
15
12
9
6
3

 

 

 

2) Spokojenost a uplatnění: O absolventech ví nejvíc Ostrava, Praha a Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Plzeňská a liberecká fakulta připustily, že žádný průzkum o absolventech nemají. Obě odhadly platy absolventů na kolem 30 tisíc. Plzeňská fakulta dodala, že z rozhovorů s absolventy a zaměstnavateli slýchá "připomínky k výchově k většímu sebevědomí studentů (průraznější prezentace výsledků, názorů)".

VUT Brno dělá dlouhodobý a velmi podrobný průzkum. Letošní zpráva se týká absolventů z roku 2006 (z 493 absolventů strojní fakulty jich odpovědělo 284, tedy 57 %). Skoro všichni měli místo už při státnicích nebo si ho našli do tří měsíců (celkem 95 %). Pětina pracovala už na škole. Jejich nástupní plat byl 18 880 korun, ve srovnání s minulými ročníky proto strojaři měli nárůst o 20 % -- žádný jiný obor tak prudce nevystřelil. Dnes berou v průměru 24 878 korun. Své škole nejvíc vytýkají, že je dost neučila jazyky (64 %), 57 % cítí nedostatek manažerských dovedností a 51 % praktických zkušeností. Ale chválí ji za teorii, software, schopnost sebeprosazení a komunikovat. I když je asi polovina dotazovaných brněnských strojařů byla spokojena se svou prací, převládá spokojenost.

Zajímavý a podrobný průzkum má Praha. Nesleduje sice, kolik absolventů setrvalo v oboru, ale odhaduje ho na 90 %. V průměru hodnotí svou fakultu jako "velmi dobrou (30,2 %) nebo dobrou (45 %), za průměrnou ji považovalo 23 % a za nedostatečnou 1,5 %. Jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení studia se nejčastěji pohyboval v rozmezí 21-30 tisíc (38 %), 31-50 tisíc (27 %), desetina absolventů brala 51-80 tisíc a zhruba stejně tolik bralo víc než 80 tisíc. Většina z dotázaných měla studijní průměr 2,0, odpovídali především muži (91,1 %). Průzkum mezi všemi absolventy strojní fakulty z let 1985 - 2003.

Velmi podrobný průzkum měla Ostrava, dělá ho už několik let. "Jinak bychom asi Cenu za jakost ČR v roce 2007 nedostali," říká hrdě proděkan ostravské strojní fakulty Radim Farana. V průzkumu se například uvádí, že většina považuje svá očekávání za zcela naplněná (31 %) nebo převážně (55 %). S výsledky studia je plně nebo spíše spokojenost 82 %, s průběhem ještě víc, nabyté znalosti a dovednosti považují za zcela dostatečné (16 %) nebo spíše dostatečné (48 %).

Pro zajímavost: HN oslovily pro žebříčky vysokých škol i porotu devíti známých personalistů. Hodnocení strojařů poskytl především Milan Novák, šéf české pobočky agentury Grafton. Podle reálného uplatnění absolventů na trhu v jeho očích vede "jednoznačně PČVUT", následována Brnem, Plzní, Ostravou, na poslední místo zařadil personalista Liberec. "V současné době trh poptává zejména technické specialisty a jazykově vybavené absolventy. Proto mají všeobecně nejlepší uplatnění studenti ČVUT a VUT, tyti instituce mají i nejsilnější reputaci," míní Milan Novák.


Průzkumy mezi absolventy

1.-3. FS VŠB TU Ostrava
1.-3. FS ČVUT Praha
1.-3. FSI VUT Brno
4.-5. FS TU Liberec
4.-5. FS ZČU Plzeň 

 

 

3) "Nejsvětovější" je Praha a VUT

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt; kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce;kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %, protože jde o kontakt s oborem ve (zpravidla) světovém jazyku se zahraničním přednášejícím; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 %.

Pokud chtějí studenti strojních fakult vycestovat, pak největší šanci na alespoň semestr strávený v cizině mají na ČVUT - 2,4 % (letos 71 studentů z 2938). A také na brněnské VUT (2,2 % neboli 78 z 3523). S větším odstupem už následuje Plzeň (24 studentů čili 1,6 %) a Liberec (17 studentů znamená 1,2 %). Ostravských šestnáct výjezdů nepředstavuje ani procento.

Pokud jde o výuku v cizích jazycích, Brno má takových předmětů podle svého oficiálního prohlášení suverénně nejvíc 145 (například Motor Vehicles nebo Virtual Prototypes). Ostrava jich v teoretické nabídce hlásí 103 (Dynamics I, Vibration Diagnostics). Praha vyučuje anglicky 41 předmětů (Mathematics, Physics, Computer Aided Design 1). Plzeň jich vypočítává 14 (NC Machining - Tool Programming, Fundamentals of Manufacturing Machine Design nebo Fluid Mechanics). V Liberci se jich momentálně vyučuje šest, pro cizí studenty, v nabídce jich mají až deset (například Stavba textilních strojů I a II).

Pokud jde o jazykové kurzy, nejvíc semestrů nabízí Praha (36) a Brno (33), jde o hlavní evropské jazyky. V Plzni lze takto studovat 16 semestrů, v Liberci 8 a v Ostravě 6.

Světovost

Výjezdy do ciziny (váha 60%)

V cizím jazyce (30%)

Jazykové kurzy (10 %)

Celkem
1. FS ČVUT 2,4% (71)1. FS VUT - 1451. FS ČVUT - 361. FS ČVUT
2. FS VUT 2,2 % (78)2. FS VŠB-TU - 1032. FS VUT - 332. FS VUT
3. FS ZČU 1,6 % (24)3. FS ČVUT - 413. FS ZČU - 163. FS ZČU
4. FS TUL 1,2 % (17)4. FS ZČU - 144. FS TUL - 84. FS VŠB-TU
5. FS VŠB-TU 0,8 % (16)5. FS TUL - 105. FS VŠB-TU - 65. FS TUL

 

 

 

4) Experti: Jedině Praha. Už jen kvůli tradici

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají všechny stejný počet bodů (příklad: Tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku.)

 Kdo odpovídal v anketě (v abecedním pořadí):

Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory
Dušan Benža, Asociace zemědělské a lesnické techniky
Jana Borowiecka, personální útvar ŠKODA HOLDING a.s.
Václav Hermann, vedoucí odboru personální práce a odměňování Třinecké železárny a.s.
Milan Hlinovský, ředitel Sdružení dodavatelů investičních celků
Jan Holub, vedoucí oddělení marketingu ŠKODAEXPORT, a.s.
Josef Holub, ředitel ČEZ Distribuce, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Martin Jahn, člen představenstva a personální ředitele Škoda Auto a.s., viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Ladislav Jílek, ředitel Svazu kováren ČR
Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy
Zdeněk Mužík, Krajská hospodářská komora Plzeň
Václav Nepraš, Librax, s.r.o., člen představenstva Hospodářské komory
Václav Neumajer, výkonný předseda Asociace výzkumných organizací
Pavel Prior, ředitel Prospeksa a.s., člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy
Jiří Rückl, majitel RÜCKL CRYSTAL, a.s. Stanislav Sedláček, Interes21 s.r.o., člen představenstva Hospodářské komory
Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory
Antonín Šípek , Sdružení automobilového průmyslu
Miloslav Šolc, ředitel poradenské agentury CAPA
Dagmar Trkalová, předsedkyně dozorčí rady Svazu průmyslu a dopravy, EDUCON, o.s.
Jan Wiesner, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Odpovídalo jedenadvacet expertů. Mezi nimi personální šéfové Škoda Auto, plzeňské Škody nebo Třineckých železáren, členové představenstva Svazu průmyslu i Hospodářské komory. Vyhrála zřetelně Praha, nikdo ji nezařadil na horší než druhé (někdy 2.-4.) místo. "Bezkonkurenčně první," prohlásil suše jeden z porotců. Jiný argumentoval: "Jako metropolitní škola má spolu s Brnem nejširší rozsah specializací." Jiní porotci ocenili "tradici". Další oceňoval uplatnitelnost absolventů, s poznámkou: "V současné době je však po absolventech těchto profesí zcela mimořádná poptávka, zejména v regionech s největšími investicemi do oborů svázaných s automobilovým průmyslem."

Na druhém místě skončily společně Liberec a Brno. Brno mělo i největší rozptyl výsledků, čtyřikrát bylo řazeno první, ale dvakrát dokonce až páté. "Zřejmě nejlepší pro všeobecné strojírenství." Byla chválena za rozvoj nových oborů. Liberec byl první dokonce sedmkrát, ale stejně často končil třetí. "Pro textilní a lehký průmysl je nejlepší." - "Hodnotím ji vysoce z hlediska výsledků aplikovaných výzkumů, ale nezařadil bych ji mezi lídry z hlediska komfortu pro studenty."

Plzeň pouze jednou zařadil místní porotce-patriot na první místo, jinak většinou druhá až třetí. "Pro energetiku je nejlepší." - "Mám velmi dobrou osobní zkušenost s její katedrou průmyslového inženýrství a managementu."

Na poslední příčku odsouvali Ostravu porotci ze dvou větších měst, hlasy Severomoravanů to nestačily vyvážit. I když v odpovědích zaznělo: "Je nejlepší pro strojní zařízení těžkého průmyslu. Volil bych proto absolventy z VŠB-TU Ostrava -- nejen pro kvalitu výuky ve strojních oborech, ale pro jistou provázanost jejich výuky v souvisejících oborech, zejména pak s materiálovým inženýrstvím na hutní fakultě." Porotci oceňovali její specializaci a umístění ve spádové oblasti.

Pořadí podle expertů
(v závorce je uvedeno průměrné pořadí)

1. FS ČVUT Praha (1,5)
2.-3. FS TU Liberec (2,23)
2.-3. FSI VUT Brno (2,23)
4. FS ZČU Plzeň 
5. FS VŠB TU Ostrava

 

 

 

5) Zájem o fakultu? Bere se často bez příjimaček

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %.

Strojírenské fakulty nemají vyložený převis poptávky. Na pražské ČVUT kupříkladu berou 71 % všech uchazečů. V Plzni je to 73 % a v Brně zhruba 77 %. V Liberci i v Ostravě je to více než 98 % uchazečů, kupříkladu při posledních přijímacích zkouškách v Ostravě z 1471 zájemců jen 21 muselo skládat přijímací zkoušky.

U zvolené fakulty už zpravidla i zůstali. Ke studiu se v Plzni zapsalo 81 % přijatých, v Ostravě 71 %, tři čtvrtiny z přijatých se v Brně a Plzni následně zapsali. Nejméně rozhodnuti byli studenti v Praze, zapsalo se necelých 67 %.

Pro doktorandské studium se studenti nejčastěji rozhodují v Brně (tam doktorandi v poměru ke studentům tvoří 15 %). V Praze je to 14 %. V Plzni i Ostravě kolem 12 %, v Liberci 8 %.

A pokud jde o mladé docenty do 40 let a profesory do 50 let? Největší podíl mají v akademickém sboru v Ostravě (dohromady sedm úvazků, tedy 5 %). V druhé Plzni to jsou čtyři úvazky, nejméně často se tak mladí akademici vyskytují v Praze.

Zájem o fakultu

Přijatí z uchazečů

Zapsaných z přihlášených

Doktorandi / stud.

Mladí akademici

Celkem
1. FS ČVUT - 71%1. FS ZČU - 81%1. FS VUT - 15 %1. FS VŠB-TU1. FS ZČU
2. FS ZČU - 73 %2. FS TUL - 76 %2. FS ČVUT - 14 %2. FS ZČU2. FS VUT
3. FS VUT - 77 %3. FS VUT - 75 %3. FS ZČU - 12,6 %3. FS TUL3.-4. FS ČVUT
4. FS TUL - 98,1 %4. FS VŠB-TU - 71 %4. FS VŠB-TU - 12,2 %4. FS VUT3.-4. FS VŠB-TU
5. FS VŠB-TU - 98,6 %5. FS ČVUT - 66,9 %5. FS TUL - 8 %5.  FS ČVUT5. FS TUL