Každý z nynějších pilotů českých gripenů slouží u letectva alespoň deset let. Jeho cesta mezi elitu začíná studiem na vojenské akademii. Potom létá nějakou dobu na podzvukových strojích. A teprve pak - v případě, že se zařadí mezi nejlepší - absolvuje rok a čtvrt trvající přípravu pro stíhačku Gripen.
Náklady na jednoho stíhače se pohybují ve stovkách milionů korun. Každý pilot musí například ročně absolvovat přes sto letových hodin, přičemž cena za jednu jde do statisíců.
Odchod v nejlepších letech
U letky gripenů teď končí první tři piloti. Jejich věk je kolem čtyřiceti let. To z nich činilo nejzkušenější ve své třídě. Dva z nich navíc dříve působili jako instruktoři.
"Pokud odcházejí takoví stíhači, tak je to přinejmenším na zamyšlení, že něco nefunguje," říká pilot a velitel čáslavské základny Petr Mikulenka.
Tradičním problémem vojenského letectva jsou peníze.
"Neříkám, že jsme chudí, ale když přijdete domů a manželka se vás ptá, proč lítáte u armády, když kamarádovi v civilních aerolinkách dávají pětkrát více, tak se nad tím jen stěží dá mávnout rukou," uvádí Mikulenka.
Ve prospěch práce u komerčních společností navíc mluví také pevně stanovený letový řád a jistota, že pilota jen tak někam neodvelí.
Hrozící odchod dalších stíhačů do civilu se podle Mikulenky týká zejména "mladších dravců" - ti totiž již prý tolik neslyší na argumenty, že práce stíhače je zejména prestižní záležitostí.
Při nynějším přemýšlení stíhačů o tom, zda se upsat armádnímu letectvu i na další roky, hrají navíc roli také obavy z "magického" roku 2015, kdy vyprší dvacetimiliardový pronájem gripenů.
Co bude dál, se ještě nerozhodlo. Avšak jedna z variant je nemít nadzvukové stíhačky vůbec. Stíhači se tak najednou ocitají před reálnou možností, že nakonec nebudou mít na čem létat.
Dále se mezi piloty gripenů mluví o možné změně předpisů pro odchody do civilu, jež by jim výrazně snížila výsluhu.
"Pokud by se to prosadilo, odejít nám může až polovina z dvacítky stíhačů," říká současný velitel gripenové letky Jaroslav Míka.
Platy se nezvednou
Když před několika lety hrozil odchod stíhačů na Slovensku, nezbylo tamnímu ministerstvu obrany nic jiného než zvednout platy.
V Česku se nic podobného nechystá. "Motivace není jen v penězích. Nikde jinde než v armádě nelze pilotovat například nadzvukový stíhací letoun nebo bojový vrtulník," konstatuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Podobné argumenty se přitom uváděly i při posledním větším odchodu elitních pilotů před čtyřmi lety. Marně. Odchody se navíc netýkají jen stíhačů. V českém letectvu je nyní kolem 250 pilotů, přičemž každý rok končí kolem pěti procent z nich.
"Velký problém vidím v tom, že letecký výcvik v naší armádě trvá příliš dlouho. Například u pilotů vrtulníků je to osm let. Jsme tak v situaci, kdy piloti dosáhnou plné vycvičenosti jen krátce předtím, než vyprší jejich kontrakt," říká velitel letectva Ladislav Minařík.
Na urychlení výcviku nicméně nejsou peníze.
Pilot před stíhačkou Gripen na letecké základně v Čáslavi. Někteří z letců vycvičených pro pilotování těchto strojů z armády odcházejí.
