Rusko: Do průzkumu se musí zainvestovat více

Rusko, druhý největší vývozce ropy po Saúdské Arábii, v dubnu těžilo průměrně 9,72 milionu barelů denně. Za celý měsíc to bylo 39,8 milionu tun, ve srovnání s loňským dubnem o 0,8 procenta méně.

Vyplývá to z poslední zprávy ruského ministerstsva energetiky.

Nelze vyloučit, že ruská produkce ropy už má svůj vrchol za sebou, uvádí agentura Bloomberg. Stará naleziště už jsou totiž notně vyčerpána a těch nových přibývá jenom zvolna. Navíc geologům i těžařům stoupají náklady, neboť za ropným bohatstvím musí do odlehlých a hůř přístupných oblastí.

Těžbu se nedaří udržet ani největším společnostem. Lukoil v dubnu těžil 1,8 milionu barelů denně, meziročně o 2,7 procenta méně. Společný rusko-britský podnik TNK-BP čerpal z hlubin 1,6 milionu barelů, skoro o tři procenta méně než v loňském dubnu.

Vicepremiér Igor Šochin, který ve vládě odpovídá za energetiku, je ale přesvědčen, že Rusku se také letos podaří zvednout produkci ropy. "Myslíte si, že nám klesá? Počkejte si na čísla za celý rok. Opět budou vyšší než loni," cituje Šochina ruská agentura Interfax.

Mezinárodní agentura pro energii v květnové analýze napsala, že ruská těžba ropy bude letos stagnovat a v denním průměru dosáhne 10,1 milionu barelů.

Rusko během tří následujících let zdvojnásobí výdaje na průzkum ropných a plynových nalezišť. Nyní je to zhruba 20 miliard rublů (847 milionů dolarů), upřesnil na konferenci v Paříži tento týden Sergej Fjodorov z ministerstva nerostných zdrojů. O vyšší produkci ropy se v nejbližších letech postarají východosibiřská naleziště. Díky nim produkce ropy do roku 2020 stoupne na 600 milionů tun ročně, což odpovídá průměrné denní těžbě kolem 12 milionů barelů.

Zemního plynu by se mělo perspektivně těžit 800 až 900 miliard krychlových metrů.

Ruský stát nyní ovládá těžbu ropy z více než dvou pětin, kdežto v roce 2000 firmy, které vlastnil, dodávaly jenom šest procent ropy. Dosáhl toho převzetím zkrachovalého koncernu Jukos a koupí společnosti Sibněfť.