- Daňovému přiznání se nevyhnete, když jste měli vedlejší příjem přes 6 tisíc korun
- Za zaměstance formulář odevzdá firma


Pokud vaše roční příjmy loni přesáhly 15 tisíc korun nebo jste vedle svého pravidelného platu měli ještě jiné výdělky přesahující šest tisíc korun, budete muset podávat daňové přiznání.

Nevyhnou se mu především lidé, kteří podnikají nebo mají příjmy z pronájmu nemovitostí. Ty jsou totiž podrobeny patnáctiprocentní dani. Podnikatelé navíc podávají přiznání i tehdy, když vykazují daňovou ztrátu.

Daň platíte také při prodeji bytu do dvou let od koupě


Povinnosti zajít s vyplněným formulářem na finanční úřad se nevyhnou ani lidé, kteří loni prodávali vlastní ovoce, zeleninu či med a vydělali si více než 20 tisíc korun.

Podat přiznání musí i lidé, kteří měli podíl v nějaké společnosti a šly jim z něho zisky či dostávali peníze z autorských práv. Podobně na tom budou i ti, kteří loni prodali dům či byt. "Pokud jej však minimálně dva roky před prodejem obývali nebo ho aspoň pět let vlastnili, daň platit nemusejí," vysvětluje Martin Jelínek, daňový poradce ze společnosti ADAR.

Daňové přiznání nemusíte podávat ani u některých dalších druhů výdělků. Jsou jimi například úroky z vkladů či plnění z různých pojistek, ať už je to životní či havarijní pojištění. Podobně jsou na tom také příjmy plynoucí z dividend. Výjimkou ovšem v tomto případě mohou být dividendy ze zahraničí, které člověk dostane v nezdaněné formě.

V přiznání není třeba uvádět ani příjmy z prodeje akcií a fondů, pokud je držíte déle než půl roku. "Musíte ovšem vlastnit méně než pět procent dotyčné firmy, jinak se lhůta prodlužuje na pět let," říká Richard Husovský ze společnosti Lerika.

S daňovým přiznáním si nemusí dělat těžkou hlavu ani zaměstnanci, kteří někde pracují na hlavní a vedlejší pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či činnosti. Za ně totiž podává zaměstnavatel takzvané roční zúčtování. Neměli by ovšem mít jiné příjmy vyšší než šest tisíc korun. "Výjimkou jsou například honoráře za články v novinách nebo jiných médiích, které nepřevyšují částku sedmi tisíc korun měsíčně," říká Richard Husovský. Ty totiž daní vydavatel srážkovou daní 15 procent.

Zaměstnanci musí podepsat žádost o zúčtování daně, jinak ho zaměstnavatel za ně nemůže podat. Doložit mu musí odpovídající dokumenty, například o příjmech u předchozích zaměstnavatelů nebo o úlevách z hypotečních úvěrů, stavebního spoření či životního pojištění.

Noví důchodci, požádejte o zúčtování zaměstnavatele


O podání ročního zúčtování mohou požádat i lidé, kteří loni odešli v průběhu roku do důchodu nebo se ocitli bez zaměstnání. Jestli totiž od té doby neměli jiné výdělky, musí za ně poslední zaměstnavatel zúčtování podat. Pokud už neexistuje, mohou požádat jeho právního nástupce nebo finanční úřad v místě svého trvalého bydliště. Vyhnou se tak problémům s vyplňováním daňových formulářů. Musí o to ovšem zaměstnavatele požádat, a to tak, že u něj do 15. února podepíší žádost o zúčtování.

Výjimky při ročním zúčtování samozřejmě existují i u zaměstnanců. "Pokud měl člověk alespoň část roku dva zaměstnavatele současně, musí podat daňové přiznání sám," připomíná Martin Jelínek.

Další výjimkou jsou například již zmíněné příjmy z pronájmů či prodeje nemovitosti.

Pokud zemře daňový poplatník dříve, než podal přiznání, musí ho za něj odevzdat jeho dědic, a to do šesti měsíců po úmrtí. Pokud je dědiců více, může přiznání podat kterýkoliv z nich.

Finanční úřad přitom může lhůtu na podání přiznání na požádání dědiců prodloužit o další tři měsíce.