Kdo je nejvýznamnější žijící český právník na světě? Pochopitelně ten, který už nežije v Čechách. Je to prorok evropského práva, v podstatě ten obor založil. Psal některé základní dokumenty OSN v dobách její poválečné slávy. Dnes je to nejstarší aktivní profesor práv v Americe; podle kolegů dokonce "hyperaktivní".

Jmenuje se Eric Stein, je z Holic na Pardubicku a v neděli mu bude 94 let. Přednáší v Michiganu a různě po světě. Jen v Česku ne.

Holandsky se naučíte

Články o Steinovi jsou jak výprava proti proudu času. Na pražských právech studoval za první republiky v hvězdném semináři - s Viktorem Knappem, později uctívaným titánem zdejší právní obce, nebo s knížetem Schwarzenbergem (strýcem dnešního ministra).

Už tenkrát si střední Evropa potrpěla v právu víc na klasické vzdělání než na "americké" rozbory případů. Takže Stein s oblibou vzpomíná, jak dostali v semináři třeba dokument v holandštině. Neumíte? "Holandsky se naučíte," odtušil prvorepublikový profesor.

Jako československý voják zažil Stein kapitulaci před Němci. V létě 1939 se dobrodružně protloukl přes Itálii do Ameriky (rodiče s ním nechtěli jet; oba zahynuli v Osvětimi). Vrátil se v uniformě americké armády. A jako právní expert znalý jazyků - výhoda klasického vzdělání - psal třeba abdikaci italského krále.

Později pracoval pro Eisenhowerovu vládu v OSN. "Je duchovním otcem doktríny "prázdného křesla", díky níž mohla Rada bezpečnosti odhlasovat zapojení OSN do korejské války," upozorňuje Zdeněk Kühn, který u Steina studoval na Michiganské univerzitě.

Když poválečný idealistický étos začal z OSN mizet, odešel i Stein. Jak připomíná v jeho profilu magazín Jungle Law, většina amerických právních škol tehdy nepřijímala Židy, Stein byl mezi prvními. A jako první americký akademik poznal, že z evropské smlouvy o uhlí a oceli vznikne cosi jako konfederace, s čímsi jako ústavou. Proto se k němu jezdila učit pozdější esa evropského práva.

Pithart, Kalvoda a ti druzí

Po roce 1989 Stein nadšeně přijal členství v mezinárodní skupině expertů pod vedením Clintonova hlavního právníka Lloyda Cutlera. Měla pomoci s psaním nové ústavy, která by udržela Československo pohromadě.

Nešlo to a Stein ve své pečlivě zdokumentované monografii Czecho/Slovakia líčí proč: V asymetrické federaci se západní i východní část rozvíjely příliš odlišně. Slovenská touha po emancipaci byla silná. A federální instituce málo funkční, vinou komunistické ústavy (vzpomínáte? 38 Slováků mohlo blokovat - a také občas blokovalo - v 300členném parlamentu jakýkoli zákon).

Své kouzlo mají i lakonické postřehy tehdy téměř osmdesátiletého bystrého pozorovatele. Třeba že Petr Pithart "měl dávku pesimismu v míře ještě větší, než je obvyklé ve střední Evropě" a kulatou postavou s bílou bradkou připomínal "postavu z Čechovových her". Jan Kalvoda krom fotogenického "vzhledu uherského husara" upoutal zajímavými a květnatými výroky, "jež se někdy při bližším zkoumání ukazovaly iluzorní".

Jako jediná ze Steinových knih byla přeložena do češtiny (Academia 2000). Je to nejlepší kronika dělení federace, jaká kdy vyšla. Tento žánr psaní o čerstvé historii bohužel čeští novináři, právníci a historici ještě neumějí.

Chtěl bych být optimista

V rozhovoru pro Jungle Law se ho redaktor ptá, jestli se mezinárodní právo vyvíjí k lepšímu. Stein se houpe na židli (tehdy v 91 letech) a mlčí. Pak říká: "Instinktivně bych chtěl být optimista. Ale má zkušenost mě nabádá k opatrnosti." Šíření lidských a občanských práv po roce 1948 je skvělé, ale "nikdo neví, jak je tento trend hluboký a jak dlouho potrvá".

Tato skepse a intelektuální poctivost je charakteristická. I v Czecho/Slovakia nejprve zkoumá, nakolik ho ovlivňovaly podvědomé prvorepublikové sympatie k "staré dobré ústavě z roku 1920".

Před šesti lety mu prezident Havel udělil řád Za zásluhy I. stupně a předloni ho konečně ocenila i Karlova univerzita. Autorovi diáře jen vrtalo hlavou: Proč Stein v Česku v 90. letech nepřednášel?

Zeptal se tedy přímo a e-mailová odpověď přišla promptně: "K přednáškám mě, pokud si pamatuji, žádná česká právnická fakulta nepozvala." Aha. Tak ještě rychlá druhá otázka: V čem vidíte slabiny zdejších právních škol? "Nevím toho o nich zase tolik, ale vidím čtyři problémy: nedostatečná účast studentů; všechny zkoušky; přednášky namísto diskusí založených na četbě; nedostatečné nasazení starších členů fakult, kteří se věnují spíš "okolnímu světu"."

To jen na okraj k debatě, jak se Česko připravuje o nejlepší mozky.


tomas.nemecek@economia.cz