Stanislav Komárek: Proč zase Darwin? (2/2)

Darwinův dokonalý pohlavní výběr

Kniha jedná mnohem více o pohlavním dimorfismu (zůstává jedním z jeho nejpěknějších klasických přehledů), nežli o pohlavním výběru samém – zde mohl Darwin přinést jen několik referencí o samičkách domácích živočichů, které odmítaly jednoho samce a chtěly jiného (je dobře poznamenat, že s pohlavním výběrem, byť z opačné strany, Darwin učinil sám ty nejlepší zkušenosti – jeho žena byla nejen krásná a příjemná, ale i velmi bohatá, což mu vlastně umožňovalo se evoluční biologii “plnoúvazkově” věnovat, navzdory početné rodině).

Teprve pozdější výzkumy v mnohém Darwinovu intuici potvrdily. Darwin je podnes krajně následováníhodným příkladem vědecké poctivosti (vždy pečlivě sbíral argumenty nejen pro svou teorii, ale i proti ní), pozorovacích schopností i smyslu pro detail, který už po něm byl stěží překonán.

V jeho díle už jsou i zárodky řady pozdějších disciplín – etologie, ekologie, populační biologie atd. Mimoděk podává i roztomilé svědectví o povaze viktoriánské doby vůbec s její kombinací naivity, přičinlivosti, počestnosti, odvahy i úzkoprsých předsudků.

Krátký výsek z tohoto textu vyšel česky už jednou v dnes zcela zapomenuté publikaci : Ch.D.: O původu člověka a výběru pohlavním, přel. Josef Jiří Král, Chicago, 1906, Dělnická tiskárna, 683, Loomis ul., roh 18.place (sic!). Proč měl vlastně marxismus a po něm i celé dělnické hnutí na darwinismus tak silnou vazbu, je patrno jen z jeho geneze kořenící v hegelovských vývojových představách, nikoli z praxe. Proletář stvořený je Světové revoluce potřebný neméně nežli evoluovavší z vyšších primátů. Tento zájem byl ryze jednostranný. Jak známo, je v Darwinově knihovně Marxem věnovaný exemplář Kapitálu, jehož listy jsou i po letech ještě slepeny noblesní zlatou ořízkou. Marx si také jako první povšiml sociomorfního aspektu klasického darwinismu, shledávajícího v přírodě mechanismy podobné ranému kapitalismu v anglické společnosti. Tuto soukromou poznámku v dopise Engelsovi však historie vědy nalezla až po dlouhých letech.

Od překladu k biologii

Základ českého překladu kapitol o přírodním výběru vznikl v rámci povinného překladového penza, předepsaného studentům Fakulty humanitních studií UK. Autorka překladu, paní Hana Marsault-Rejlková se pro věc tak nadchla, že s nevšední pečlivostí přeložila i všechny zbývající části.

I v překladu byl ponechán určitý nádech jazykově bohaté starodávné angličtiny, jíž je originál psán, a je třeba obdivovat překladatelčin entuziasmus a um, s nímž s textem zacházela. Navzdory původně humanitnímu typu vzdělání i slovní zásoby byla postupně pro biologickou problematiku stále víc a víc nadchnuta, až k ní i svým pracovním zaměřením postupně přešla.

I tak bylo na textu ještě mnoho práce – bylo třeba jej zkorigovat ve smyslu běžné české biologické terminologie, doplnit české názvy často i málo běžných živočichů a rozluštit a opoznámkovat Darwinovu velmi zastaralou nomenklaturu vědeckou. Cílem nebylo její uvedení na zcela současný stav, ale alespoň takový komentář, aby se v názvech dnešní čtenář vůbec orientoval. Darwinovy přečetné textové poznámky jsou uváděny číslicemi arabskými a jsou řazeny na konec textu každé kapitoly, editorské poznámky jsou řazeny do textu na konci stránek a uváděny číslicemi římskými. Poslední vydání zmíněného díla (Prometheus Books, Amherst, 1998) je reprintem bez pokusu taxony identifikovat. S řadou mých kolegů, specialistů v různých oborech zoologie, jsme se nad tím velmi zapotili. Bedlivý čtenář, který se dobře orientuje zejména v nějaké živočišné skupině, pravděpodobně ještě nějakou tu nepřesnost najde – budiž mu odpovězeno, že veliký Charles Robert D. na knize pracoval víc než deset let, jsa soukromým učencem, a přesto občas cosi přehlédl.

My jsme překlad vyhotovovali i korigovali v podstatě ve svém volném čase, protože překladová reedice klasických spisů dějin vědy dnes není tím, co by člověku získávalo uznání, body a prestiž. Závěrem bych popřál našim současným i budoucím biologům, aby jejich poznání živé přírody bylo alespoň z poloviny tak opřeno o bezprostřední zkušenost s ní, jako Darwinovo.