Stanislav Komárek: Svět se třese. A slunce dál svítí

Svět se zdá otřásat v základech. Je s podivem, jak se světové finance přeměnily postupně ze zlaťáků v truhlicích v chomáč důvěry a sebedůvěry a při jejím ochabnutí kolabují.

Gándhí neříkal darmo, že jen jedna věc je horší než násilí - je to strach. Podobně jako v bitvách před zavedením sofistikovaných technologií i v ekonomickém světě je důležitá především odvaha.

Čína je tak ekonomicky úspěšná jistě i proto, že k mentalitě mnoha jejích obyvatel patří také velký zájem o hazardní hry a podobně si počíná i v oblasti investic. Zdá se ostatně, že právě odtud a z jiných zemí východní Asie budou plynout finance použité k sanování amerických bank. Je s podivem, že kdysi mocnou a sebevědomou zemi je možno si postupně "koupit".

Soumrak zadlužených

I další z amerických idolů, volný trh, dostává záchranou bank převelikou ránu. Odejmout peníze přičinlivým a darovat je krachujícím je pravým opakem toho, co doktrína hlásá. Posilování etatismu či plíživé "znárodňování" se ovšem šíří celým světem, jen například v Evropě má větší tradici.

Evropa, po straně se možná škodolibě radující z amerických obtíží, by si ovšem měla uvědomit, že sama není už dávno obranyschopná, a poslechla by v podstatě kohokoli na pouhý ostrý rozkaz - její bezpečnost už po léta spočívá ne tak na hrotech amerických zbraní, jako spíš na špičkách americké sebedůvěry a akceschopnosti.

Zadlužování říší, které už v podstatě není možno splatit, patřilo vždy k jejich závěrečným vývojovým stadiím - vzpomeňme jen na pozdní císařskou Čínu, sklonek říše Osmanské, či v nové době v menším měřítku na Titovu Jugoslávii či Honeckerovu NDR.

Nikdo ze smrtelníků asi není dnes schopen rozeznat, zda se jedná ve vývoji světa sice o významný posun, který ale skončí benigně. Nebo snad o soumrak finančně-ekonomicko-hodnotového systému, založeného na neustálém růstu a nevyrovnaných rozpočtech s žitím na dluh, od říší po domácnosti.

To, že něco po léta fungovalo, neznamená, že systém nemůže narazit na své meze: systém ludvíkovské Francie také fungoval velmi dlouho a revoluce vypukla téměř naráz. Na druhé straně tereziánské Rakousko, v lecčem podobné, do revolučních zmatků nevyústilo a povedlo se je reformovat.

Kam až rostou stromy?

Vždy se nestačím divit, jak je možné, že od konce války ekonomika neustále roste jen s minimálními výkyvy - za paměti naší generace se ekonomický blahobyt zvýšil několikanásobně. Jak známo, tradiční společnosti vždy oscilovaly nahoru a dolů kolem nulového bodu, jak se zrovna urodilo či nevypukla-li válka. Jak dlouho vlastně mohou růst stromy směrem k nebi?

Potřeba neustálého růstu se stala celoplanetárním náboženstvím, je to to jediné, na čem se všechny vrstvy společnosti shodnou. A v podstatě jediné, co vskutku požadují od svých vlád. Podobně jako ve středověku nevolníci, knížata i učenci neproblémovým způsobem věřili v křesťanského Boha, je dnes tímto bodem shody hospodářský růst. Růst, nikoli prosperita sama o sobě, ta je tu už dávno - skutečně chudý je v podstatě ten, kdo pro nedostatek jídla ubývá na váze a nemá suchý a teplý kout, kde by přespal.

Bohatí doufají, že ještě zbohatnou, chudí, že na ně více zbude; vzdělaní, že na jejich obor připadne více peněz, nevzdělaní, že se nebudou muset nic učit a jen požádají o podporu. Toto vyladění je historicky vzato ojedinělé, byť dobrý vztah k majetku a penězům tu byl vždycky. Slovo "bohatství" je ostatně odvozeno od Boha, býval to výraz jeho přízně.

Ekonomismus je osvobodivý v tom, že velmi výrazně tlumí války a násilné počiny ve společnosti - vyhnání sudetských Němců se s nadšením provedlo zcela bez ohledu na obrovské ekonomické ztráty, které způsobilo. Kam však výhradní uctívání ekonomiky společnost v posledku zavede, je velká otázka.

Indiánské léto

Svět se otřásá, ale jaksi virtuálně, nikde nevidět přízraky, výbuchy či oblaka kouře.

Na severní polokouli vesele svítí podzimní sluníčko na poslední květy a žloutnoucí - či v Americe spíše červenající - listí. Je krásné babí či indiánské léto...

Autor je filozof a biolog

• Diskuse
• Celkem 9 příspěvků