Kontroverze kolem instalace plastiky Enropa je nadsazená, říká v rozhovoru pro HN jeden z jejích autorů, umělec Krištof Kintera. A zároveň se dušuje, že jeho spoluautorství není jen dalším pokračováním této umělecké mystifikace. HN: Jak dílo vznikalo? Na čem konkrétně jste se podílel? Vznikalo to loni na jaře, kdy jsme já a David Černý společně s teoretikem umění Tomášem Pospiszylem udělali takový brainstorming, při němž jsme jednotlivé státy vymysleli. Mě zajímal hlavně mystifikační rámec - socha je z uměleckého pohledu pitomá, ale jako provokace přímo "pod svícnem" je to hodnotné. HN: Vláda opravdu o mystifikačním záměru nevěděla? Jak měl ten scénář odhalení probíhat podle vás? Prasklo to dřív, než mělo. Za úspěch bych považoval, kdyby to vydrželo déle. Ale nešlo to už udržet - nezvládali jsme třeba odpovídat na fiktivní e-maily. A také jsme to považovali za déle neudržitelné i eticky, nechtěli jsme dělat větší problémy české diplomacii. HN: Jaké máte na své dílo ohlasy? Z uměleckého světa máme spoustu pozitivních ohlasů. Nemůžu být objektivní, ale když pod tím stojíte, je to vlastně krotké, je to zábavná věc, rodinná záležitost - strávit u toho 10 minut, zeměpisně se zorientovat. Celá kontroverze kolem toho je podle mě nadsazená. Nechtěli jsme nikoho dehonestovat, vyspělé evropské země jsou zvyklé na ledasco, ale východní blok se stále snaží prezentovat dobře, tak na to není tak naladěný.