V kavkazském regionu zuří válka. Do ostrých bojů, které propukly mezi gruzínskou armádou a separatisty v Jižní Osetii, zasáhla regulérní ruská armáda. Její letectvo bombardovalo Gruzii za hranicemi Osetie a Moskva vyslala tanky do hlavního města Cchinvali. Doposud byly na území rozmístěny pouze ruské mírové jednotky, jejichž nejméně deset členů během posledních střetů padlo.
Zatímco gruzínský prezident Mikhail Saakashvili vyhlásil mobilizaci vojenských záloh, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil intervenci Gruzie v Osetii za "etnické čistky". "Dostáváme zprávy o provádění etnického čištění ve vesnicích v Jižní Osetii, stoupá počet uprchlíků, roste panika, lidé se snaží zachránit životy," řekl Lavrov. Agentura Itar-Tass dokonce informovala o tom, že gruzínští vojáci v Chinvali odmítají poskytovat zraněným Rusům lékařskou pomoc a některé dokonce dobíjejí.
Jihoosetský prezident Eduard Kokoity podle agentury Reuters uvedl, že následkem předchozí gruzínské agrese do Osetie zemřelo okolo 1400 lidí.
Saakashvili přirovnal vyslání armády Moskvou k invazi ruských vojsk do Československa. Nařčení Rusů odmítá. "Přijíždějí ruské tanky, od čtvrtka nás neustále bombardují," prohlásil Saakašvili pro CNN s tím, že se ruská armáda zaměřuje na civilní obyvatelstvo.
Ministerstvo zahraniční Spojených států na situaci podle agentury Reuters reagovalo prohlášením, že podporuje gruzínskou územní celistvost, podobně reagoval i český premiér Mirek Topolánek. Stejně se k posledním událostem staví i oba američtí prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama.
K nevoli Moskvy později přidala svůj kometář také americká ministryně zahraniční Condoleezza Riceová "Vyzýváme Rusko, aby zastavilo útok na Gruzii a stáhlo všechny své vojenské jednotky z gruzínského území,"
Všichni včetně představitelů EU také vyzývají k okamžitému ukončení násilí. Gruzie je zajímavá tím, že má plnou podporu USA při snahách začlenit se do NATO, což se Rusům příliš nezamlouvá.
Gruzie reagovala obviněním, že Rusové zasahují na jejím území. V oblasti, jež vyhlásila v roce 1990 nezávislost, žije 70 tisíc lidí, mnozí z nich vlastní ruské cestovní pasy.
Podle nejnovějšího vyjádření gruzínských úřadů vyhlásí prezident Saakashvili v zemi v nejbližších hodinách stanné právo. Ruské bombardování se zaměřuje i na ropovod a vojenské základny.
Situaci komplikuje i nebezpečí, že se konflikt rozšíří do dalšího "nezávislého" území, Abcházie. Ta vyhlásila nezávislost v roce 1992, nebyla ale uznána státy OSN. V pátek abcházská armáda zvýšila kvůli stupňujícímu se napětí pohotovost.
V Osetii zuří ostré boje, ruské tanky vstupují do hlavního města
Osetie vyostřuje vztahy Ruska a Gruzie. Hrozí ozbrojený konflikt
Rusko chce stažení gruzínských vojáků z Abcházie, Gruzie je proti
Krizí na Kavkazu se již zabývala i Rada bezpečnosti OSN poté, co Rusko vyzvalo k jejímu mimořádnému setkání. Členské státy se však nedokázaly shodnout na společném stanovisku, protože některé země včetně Spojených států odmítly formulaci o "odsouzení jakéhokoli použití síly". Spojené státy i Evropská unie jsou známými zastánci gruzínské nezávislosti na Rusku.
Srovnání vojenské síly Ruska a Gruzie podle agentury Reuters
| Rusko | Gruzie | |
| Vojáci | 395000* | 32000 |
| Tanky | 23000 | 128 |
| Obrněné transportéry | 9900 | 44 |
| Děla | 26000 | 109 |
| Letadla | 1809 | 8 |
| Vrtulníky | 1932 | 37 |
* údaj zahrnuje 190 tisíc branců. Dalších 419 tisíc v paravojenských složkách