České domácnosti se v září zadlužily o dalších zhruba 11,9 miliardy korun, a celkem tak bankám a finančním institucím dlužily zhruba 502,5 miliardy korun. Proti loňskému září se zadlužení českých domácností zvýšilo o 122 miliard korun. Podle ekonomů sice překročení magické půlbilionové hranice nepředstavuje pro českou ekonomiku významné riziko. Problémy se splácením mohou mít ovšem jednotlivé domácnosti, které špatně odhadnou svoji finanční situaci.

Podle viceguvernéra Luďka Niedermayera je objem zadlužování v ČR z evropského hlediska nízký. V ČR směřuje podle něj zhruba třikrát nižší objem úvěrů do ekonomiky než v Evropě a podíl zadluženosti domácností je ještě nižší.
Dynamika růstu zadlužení je sice podle Niedermayera rychlá, je to ovšem způsobeno nízkým srovnávacím základem a hlavně bezprecedentním hospodářským růstem. "Jestli v této době by domácnosti neměly být optimistické, tak kdy jindy," uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na celkovém zadlužení domácností u bank se více než polovinou podílejí hypoteční úvěry. Dynamicky, meziročně o třetinu, ovšem roste i objem spotřebitelských úvěrů. Ty ekonomové považují za mnohem více rizikové. Niedermayer nevyloučil, že se bude zvyšovat počet lidí, kteří se splácením úvěrů budou mít problém. "Rizika jsou pouze na úrovni domácností a jednotlivců. Finanční instituce mají řízení rizik adekvátní," uvedl.

Banky podstatné informace skrývají

Ekonomové varují, že každá pátá domácnost u nás by mohla mít se splácením úvěru problémy a mohla by se dostat do vážných existenčních potíží. Klienti zpravidla podceňují skutečné vyčíslení půjčky. Málokdo si totiž předtím, než získá půjčku, ověří, kolik bance nebo jiné finanční instituci ve skutečnosti zaplatí. Vodítkem by měla být takzvaná roční procentní sazba nákladů. S tou se ale banky moc nechlubí a ve smlouvách ji skromně uvádějí drobným, téměř nečitelným písmem a někdy ji zatají zcela.

Může se tedy stát, že někteří lidé zaplatí až stoprocentní úrok. Pokud si klient myslí, že uzavřel nevýhodnou smlouvu, může se podle Davida Smejkala ze Sdružení ochrany spotřebitelů obrátit na právě na SOS nebo na Českou obchodní inspekci. Tyto instituce podrobí smlouvu zkoumání. "V případě, že dojdeme k názoru, že smlouva odporuje právu, tak se jaksi ruší ty podmínky v té smlouvě a platí diskontní sazba pro ten úvěr, což vlastně znamená, že ten úvěr je daleko levnější," dodal Smejkal.

Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška by se měl člověk zadlužit jen v tom případě, pokud užitek z té věci nebo služby, na kterou si vezme půjčku, je adekvátní době splácení. "To znamená jestliže si někdo bere půjčku na bydlení na dvacet let, je to zcela v pořádku. Stejně tak pokud by se chtěl zadlužit na studium, což je dlouhodobá investice, není s tím žádný problém," sdělil. Vyvarovat by se lidé podle něj měli situacím, kdy si půjčují na méně podstatný účel a zatíží tím svůj rozpočet na delší dobu.

"Ideální" výše půjčky podle něj neexistuje. Každý člověk by měl znát svůj limit a přizpůsobovat ho svým možnostem. "Pro mladého člověka, který předpokládá, že jeho příjmy mohou růst, jeho kvalifikace tomu odpovídá, tak by výše půjčky mohla odpovídat dvouročnímu platu," uzavřel Sobíšek.